10 knih o indických kulturách, mýtech a náboženstvích (v češtině)

Indický subkontinent je z kulturního hlediska neuvěřitelně bohatý. Už jsme i dřív mluvili o tom, že třeba pro pochopení starých jógových (ale nejen jógových) textů je potřeba znalosti dané kultury (např. zde). Platí to ale i v případě, kdy se chcete jet do Indie podívat a nebýt jen turistou.

Dal jsem proto dohromady takových svých deset tipů na knihy o Indii. Nejsou nijak zaměřené na jógu ani na duchovní či filosofické tradice. Jsou o různých kulturách, mýtech a náboženstvích Indického subkontinentu.

Většina techto knížek vyšla ve více vydáních. Uvádím vždycky to, které mám k dispozici, ale v knihovnách, antikvariátech (a občas i v knihkupectvích) najdete i další.

Nejsou v přísně daném pořadí, ale snažil jsem se, abych začínal u takových obecnějších a postupoval ke specializovanějším.

Vladimír Miltner: Indie má jméno Bhárat

Panorama 1978

Tato knížka je podle mne výborným úvodem do Indie jako takové. Má podtitul „úvod do historie bytí a vědomí indické společnosti“ a dočtete se tu o všech možných aspektech indické kultury: počínaje tím, proč hinduismus není náboženství v našem slova smyslu, přes indický islám a konče matematikou. Je tu i část o indických jazycích, ájurvédě i spousta obrazů z normálního života. Šíře informací, které zde naleznete je neuvěřitelná. I když už je to nějaký pátek, co tato kniha vyšla (a některé detaily již neplatí), tak je to pořád povinná literatura pro všechny zájemce o cokoli indického. A k tomu je ještě třeba připočíst, že Vladimír Miltner měl skutečně vytříbenou češtinu. Ovšem s ohledem na datum vydání obsahuje kniha nutné množství marxismu (je znát hlavně v částech o 19. století (Marx sám komentoval boj Indů o nezávislost) a o filosofii (kde se objevuje marxistická myšlenka, že původní indická filosofie je materialismu a pak se to jen nějak popletlo jakýmsi „idealismem“ – tu část je možné bez rizika přeskočit).

Hana Preinhaelterová: Hinduista od zrození do zrození

Vyšehrad 1997
ISBN 80-7021-211-X

Tato útlá knížka poskytuje výbornou představu o tom, jak vypadá hinduismus v praxi. My ho většinou vidíme jen z vnějšku jako ártí v chrámech a tilaky na čelech apod., ale něco jiného je prožívat ho zevnitř jako běžný Ind. A právě toto najdete zde. Hinduismus je hodně různorodý a může se výrazně odlišovat v různých oblastech. Hana Preinhaelterová se v tomto pojednání proto zaměřuje na Bengálsko, které bylo jejím celoživotním oborem.

Dušan Zbavitel: Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti

DharmaGaia 1993
ISBN 80-901225-5-8

Stručný úvod do hinduismu. Je to teda s podivem, že se vůbec úvod do něčeho tak komplexního jako hinduismus vměstnal do sta stran. Proto je třeba mít na paměti, že zde rozhodně nenajdete vyčerpávající informace, ale spíš takový základní přehled, který může pomoci v dalším studiu. Navíc jsou zde i přílohy z primárních textu: kromě jiného je zde první kniha Šiva-sanhity, což je jeden z ranných hatha-jógových textů (ovšem Dušan Zbavitel toto ještě nevěděl, a předpokládal, že je pozdější). Bohužel tuto knihu hodně postihlo zastarávání. Naše znalosti o hinduismu byly kupodivu v roce 1993 výrazně mělčí než jsou dnes – hlavně co se týká neortodoxních oblastí. Pořád je to ale dobrý úvod, pokud o hinduismu (zatím) mnoho nevíte.

Vladimír Miltner: Vznik a vývoj buddhismu

Vyšehrad 2001
ISBN 80-7021-410-4

Indie není jenom hinduismus. Existuje zde obrovské množství různých náboženstvích a jedním z těch, které je třeba znát je určitě buddhismus (i když jak se dozvíte v této knize tak buddhismu není náboženství). V češtině vychází neuvěřitelné množství knih o buddhismu a je možné sáhnout i po mnoha novějších publikacích. Tato Miltnerova kniha my ale přijde jako ideální kombinace akademické odbornosti a čtivosti a zároveň rozsahu informací a délky textu. Pokud byste se chtěli alespoň trochu zorientovat v historii buddhismu, v jeho různých směrech a naukách, tak tohle je ideální startovní bod. Jinak Vladimír Miltner zde opět uplatňuje svůj pověstný cit pro češtinu a razí různé velice zajímavé překlady, které se bohužel neujaly (překládá například termín dharma jako držmo apod.). Ale nemusíte se bát: U všech termínů uvádí také sanskrtskou i pálijskou verzi.

D. Zbavitel, E. Merhautová, J. Filipský, H. Knížková: Bohové s lotosovýma očima, hinduistická mytologie

Vyšehrad 1986

Přehled hinduistické mytologie, se základními informacemi o jednotlivých bozích doplněný převyprávěnými mýty a někdy i s překlady z primární literatury. Je třeba říkat víc? Pokud si tuhle knihu přečtete, získáte skutečně dobrý rozhled v hinduistické mytologii. Ta má (jako každá mytologie) obrovský přesah do literatury, výtvarného umění, tance, zpěvu, klasické hudby i architektury apod. Najdete zde např. jak to bylo s Šivovou první ženou (Párvatí je totiž až jeho druhá manželka), proč má Ganéša slovní hlavu, jak všelijak byl podle různých mýtů stvořen svět i příběhy o různých starověkých mudrcích. (S ohledem na dobu vydání obsahuje kniha také povinné množství marxismu v kapitole o tom, jak tyto mýty vznikaly proto, aby bráhmanům zajistili moc apod. To je třeba přejít jako znak doby).

Rámájana; podle Válmíkiho sanskrtského textu převyprávěl Dušan Zbavitel

Argo 2015
ISBN 978-80-257-1410-2

O Rámájaně jste dost možná slyšeli už ve škole na hodinách literatury. Je to jeden z nejvýznamnějších indických eposů. Jeho krása tedy vynikne spíše v originále díky rýmovému aparátu, což bohužel nelze přenést do překladu a už vůbec ne do převyprávění. Ale poezii nechme stranou, protože důležitý je též samotný příběh. Ten se stal již nedílnou součástí (nejen) indické kultury a jeho znalost se v Indii už předpokládá. Ráma, Síta, Lakšmana a Hanumán jsou postavy, kterým se v Indii nevyhnete, a proto je dobré znát jejich příběh.

Mahábhárata aneb Velký boj; podle staroindického originálu vypráví Vladimír Miltner

Argo 2011
ISBN 978-80-257-0364-9

Kromě Rámájany je druhým významným indickým eposem Mahábhárata (také jste se o ní možná učili ve škole). Od Rámájany se liší na první pohled hlavně tím, že je dlouhá. Jako opravdu dlouhá. Myslím, že je to dodnes nejdelší báseň na světě (a určitě byla do 20. století). Má okolo 200 000 veršů. Svou důležitostí bývá často přirovnávána k Bibli, k Shakespearovi, Homérovi a nebo se jí občas v Indii přímo říká pátá Véda. Její drobnou součástí je pak Bhagavadgíta (která má jen 700 veršů). Toto převyprávění je skutečně stručné – hodně pasáží je zjednodušeno na základní kostru a filosofické vsuvky (kterých je v originálu plno) jsou vynechány. On ale i v Indii málokdo čte Mahábháratu celou a pro takový všeobecný kulturní přehled je hlavní tak nějak znát ten příběh. A toho určitě dosáhnete přečtením této edice.

Základní texty východních náboženství 1: Hinduismus

Argo 2020
ISBN 978-80-257-3105-5

O různých indických textech se hodně mluví, ale často jen abstraktně. Pokud vás zajímá jak teda vypadají ty Védy, Upanišady nebo Purány, tak zde najdete odpověď. Osobně nemám rád různé „výbory“ apod., ale tenhle se skutečně povedl. Jsou to reprezentativní ukázky z hlavních indických textů a dokonce i celá Bhagavadgíta. Pokud byste měli mít jen jeden svazek primárních hinduistických textů, tak tohle je on. Řekl bych, že je to výbor tak dobrý, že je to přímo povinná četba.

J. Strnad, J. Filipský, J. Holman, S. Vavroušková: Dějiny Indie

Lidové noviny 2008
ISBN 978-80-7106-493-0

Název asi vyjadřuje obsah této knihy jasně. Je to monumentální dílo a je úžasné, že něco takového v češtině máme. Rozsah něco málo přes 1000 stran také napoví, že dějiny Indie jsou bohaté co do délky i co do územního rozsahu (a fakticky jde o dějiny velkého množství státních útvarů). Tento svazek asi není potřeba přečíst od začátku do konce, ale pokud si potřebujete dohledat cokoli z historie Indie, je to ideální volba.

Milada Ganguliová: Putování za lovci lebek

Orbis 1970

V Indii žije velké množství různých kultur, etnik a kmenů. Na ty menší se ovšem často zapomíná (nepříjemně často na ně zapomíná i indická vláda, která se buď snaží kmeny zlikvidovat, včlenit do dominantní kultury anebo prostě do některých kmenových oblastí vyhlásila zákaz vstupu). Věřili byste například, že fotografie na obálce toto knihy je z Indie? Milada Ganguliová se v této populárně psané etnografické studii věnuje kmenům Nágů (kteří nemají nic společného s Nágy u sannjásinů nebo rámánandí – je to jen shoda jmen), kteří obývají úzký pruh východního území Ásámu. Je to fascinující výlet do zcela jiné Indie, o které mnoho lidí ani neví, že existuje.