Ghéraṇḍa saṃhitá: Meditace
Z šesté kapitoly Ghéraṇḍa saṃhity jsem už několik ukázek uveřejnil. Zde je tedy celá kapitola, která popisuje tři druhy meditace:
- Hrubou – při které se medituje na konkrétní podobu božstva nebo učitele.
- Na světlo – při které se medituje na brahma (asbolutno) v podobě světla.
- Jemnou – při které se medituje zcela abstraktně.
Kapitola 6. Jóga meditace (dhjána-jóga)
1. Existují tři druhy meditace (dhjána): hrubá (sthúla), na světlo (džjótis) a jemná (súkšma). Hrubá je na obraz, světelná je na světlo. Jemná je na brahma jako bindu (bod) a na kuṇḍaliní jako velké božstvo.
[Hrubá meditace]
2. Jógin by si měl ve svém srdci představit oceán nektaru. V jeho středu pak ostrov z drahokamů, jehož písek jsou rozdrcené diamanty a rubíny.
3., 4. Všude jsou stromy Kadamba1, plno květin a je obkroužen hustým kadambovým lesem jako hradbou. Každý kousek je prosycen vůní květin malatí, malliká, džátí, kaisara, čampa, páridžáta a sthalapadma.
5. Vprostřed tohoto ostrova by si jógin měl představit kouzelný strom plnící přání (kalpavṛkša), jehož čtyřmi větvemi je čtvero Véd, na kterých neustále rostou květy a plody.
6. Okolo bzučí včely a zpívají kukačky. (Jógin) by se měl ustálit a představit si nádherný pavilón ze samých drahokamů.
7. Uprostřed tohoto pavilónu by si měl představit překrásný trůn, na kterém by měl spatřit svou vybranou podobu božství podle, tak jak ho učil jeho učitel.
8. Na toto božstvo by měl pravidelně meditovat s jeho odpovídající podobou, šperky a tažným zvířetem. Tomu se říká hrubá meditace (dhjána).
[jiná metoda]
9. Jógin by si měl vizualizovat lotos uprostřed k oplodí velkého tisíci plátkového lotosu.
10. Je bílý, zářivý a má dvanáct semenných slabik: ha (ह), sa (स), kša (क्ष), ma (म), la (ल), va (व), ra (र), juṃ (युं), ha (ह), sa (स), kha (ख), phreṃ (फ्रें).
11. Ve středu jeho oplodí je trojúhelník ze slabik: a (अ), ka (क), tha (थ) atd. v jehož rozích jsou ha (ह), la (ल) a kša (क्ष). Uvnitř je praṇava (slabika óm).
12. Jógin by si tam měl představit nádherné sedadlo tvořené z náda a bindu. Na něm je párek labutí a pár dřevěných sandálů.
13., 14. Měl by si tam představit svého učitele jako boha se dvěma pažemi a třema očima, oblečeného do bílé, potřeného bílou vonnou pastou, s věncem bílých květin okolo krku spolu s jeho purpurovou śakti. Takovouto meditací (dhjána) na učitele je dosaženo dokonalosti v hrubé meditaci.
[Meditace na světlo]
15. Popsal jsem ti hrubou meditaci. Nyní vyslechni meditaci na světlo (tédžódhjána), díky které je jóga přivedena k dokonalosti a je možné přímo spatřit Já (átman).
16. Kuṇḍaliní je v múládháře v podobě hada. Džívátman tam spočívá v podobě plamene lampy. Medituj na tento plamen jako na zářící brahma. To je nejvyšší meditace, meditace na světlo.
[jiná metoda]
17. Mezi obočím a nad myslí (manas) je světlo skládající se ze slabiky óm (praṇava). Medituj na ně jako na obklopené kruhem ohně. To je meditace na světlo.
[Jemná meditace]
18., 19. Vyslechl jsi meditaci na světlo, Čaṇḍo. Nyní popíši jemnou meditaci (súkšmadhjána). Když díky velmi příznivému osudu se probudí jóginova kuṇḍaliní, spojí se s Já, vyjde skrze oční důlky a vydá se po královské cestě. Není možné ji spatřit, protože poletuje kolem.
20. Jógin dosáhne úspěchu díky śámbhavímudře a dhjána–józe. Tato jemná meditace musí zůstat utajena. I pro bohy je obtížné ji dosáhnout.
21. Meditace na světlo je považována za stokrát lepší než hrubá meditace. A nejlepší, jemná meditace je sto tisíckrát lepší než meditace na světlo.
22. Nyní jsem tě naučil velmi vzácnou dhjána–jógu. Díky ní, můžeš přímo spatřit Já. Proto je meditace (dhjána) důležitá.
Tímto končí šestá kapitola nazvaná „Meditace (dhjána-jóga)“ ve slavném spise Ghéraṇḍa saṃhitá, rozhovoru mezi Ghéraṇḍou a Čaṇḍou o sedmi prostředcích tělesné jógy.
Zdroje:
The Forceful Yoga (tr. Pancham Sinh, Rai Bahadur Srisa Chandra Vasu). Delhi: Motilal Banarsidass Publishers, 2014. ISBN 978-81-208-2055-5.
The Gheranda Samhita (tr. James Mallinson). Woodstock, NY: YogaVidya.com, 2004. ISBN 0-9716466-2-7.
Poznámky
