Kršna džanmáštamí

Následující text je překladem z knihy Svámího Šivánandy “Hindu Fasts & Festivals” (The Divine Life Society 1997. ISBN 81-7052-039-8. Online je dostupná zde). Svámí Šivánandy má specifický styl psaní a ve svém učením se snažil různé tradice spíše spojovat než rozdělovat. Dokázal stejně nadšeně mluvit o Šivovi, Buddhovi i Ježíšovi. Jeho popisy hinduistických svátků tomu také odpovídají. Následující text není antropologickou studií daného svátku – většina svátků se v různých regionech Indie slaví trochu odlišně a prakticky každá tradice některé svátky slaví hodně a jiné zase vůbec apod. Nabízí nám ale pohled trochu více zevnitř a věřím, že i když nepopíše každý svátek v jeho úplnosti, nabídne lepší vhled do toho, co tyto svátky znamenjí pro jógina, jakým byl Svámí Šivánanda.

Všechny poznámky pod čarou jsou moje.

Kršna džanmáštamí (कृष्णजन्माष्टमी)

Kršna džanmáštamí je dnem narození pána Kršny, osmé boží inkarnace. Připadá na osmý den temné poloviny měsíce bhádrapada (srpen-září). Je to jeden z největších hinduistických svátků. Pán Kršna se narodil o půlnoci. Tento den se drží dvaceti čtyř hodinový půst, který končí právě o půlnoci.

Při této příležitosti se zdobí chrámy. Zpívají se kírtany, zvoní se na zvony, troubí se na lasturu a recitují se sanskrtské hymny velebící pána Kršnu. V Mathuře, v místě narození pána Kršny, se v tuto dobu pořádají speciální duchovní setkání. Účastní se jich poutníci z celé Indie.

Pán se objevil, když měsíc vstoupil do znamení vršabha¹ v souhvězdí róhiní² ve středu osmého dne druhé poloviny měsíce šrávana, což odpovídá bhádrapada kršnapakše³ a podle bárhaspatjamána⁴ to bylo v roce Višvávasua před 5172 lety (počítáno roku 1945), což znamená 3227 př. Kr.

Studujte Bhágavatam⁵ a Páňčarátry⁶, které jsou rovné Upanišadám. Budete vědět vše o slávě pána Kršna, jeho lílách⁷ a nadlidských činech. Osmý avatár, Kršna, který se stal miláčkem Indie i celého světa, měl tři cíle: zničit zkažené démony, hrát hlavní roli ve velká válce a obzvláště v bitvě na bitevním poli Kurukšétra (kde předal úžasné poselství Bhagavadgíty) a stát se středem zázračného rozvoje školy bhakti⁸ v Indii.

Neexistuje žádná skutečná věda kromě oddanosti pánu Kršnovi. Bohatým je ten, kdo miluje Rádhu a Kršnu. Neexistuje jiný zármutek než nedostatek oddanosti Kršnovi. Předním mezi osvobozenými je ten, kdo miluje Kršnu. Není žádný správný směr mimo společenství oddaných Kršny. Jméno, vlastnosti a líly (božské hry) pána Kršny jsou tím hlavní, co je třeba si pamatovat. Lotosová chodidla Rádhy a Kršny jsou hlavními předměty meditace.

Šrí Kršna je oceánem blaženosti. Jeho duši uchvacující líly, které jsou zázrakem zázraků, jsou jeho vlnami. Medové tóny jeho flétny přitahují mysl jeho oddaných ze všech tří světů. Jeho nepřekonatelná krása udivuje živé i neživé bytosti. Zdobí své přátele láskou, jež nemá srovnání.

Jeho dlaně nesou znamení lotosu a disku. Pravé chodidlo nese znamení vlajky, lotosu, blesku, železného háku, zrna ječmene a svastiky. Jeho pravé chodilo má na sobě duhu, trojúhelník, džbán na vodu, půlměsíc, nebe, ryby a otisk kravského kopyta. Jeho podoba je složena z kondenzovaného univerzálního vědomí a blaženosti. Jeho tělo proniká celým vesmírem.

Oddanost je jediným prostředkem, jak dosáhnout pána Kršny. Bhakti zapaluje lásku k Bohu. Když je láska směřována ke Kršnovi, člověk je osvobozen od pout tohoto světa.

I když se pán Kršna objevil v lidském těle, měl božské tělo, které nebylo složené z pěti živlů. Nenarodil se v obvyklém slova smyslu. Také nezemřel. Objevil se a zmizel pomocí své jógamáji, jak potvrdil v Gítě. Toto tajemství znají pouze jeho oddaní, jógini a mudrci.

Jeho okouzlující podoba s flétnou v ruce je uctívána v bezpočtu indických domovů. Do této podoby se vlévá oddanosti a láska ze srdcí zástupů oddaných nejen z Indie, ale ze západu. Miliony duchovních hledajících ho uctívají a opakují jeho mantru: óm namó bhagavaté vásudévája (ॐ नमो भगवते वासुदेवाय).

Kršna byl velikánem v poznání, velikánem v emocích, velikánem v činech – ve všem naráz. Písma nikdy nezaznamenala život plnější, intenzivnější, jemnější a velkolepější než život Šrí Kršny.

Kršna hrál v průběhu svého pobytu v tomto světě různé role. Byl Ardžunovým vozatajem. Byl výtečným vladařem. Byl mistrovským hudebníkem – učil dokonce i Náradu, jak hrát na vínu⁹. Zvuky jeho flétny rozechvívaly srdce gópí¹⁰ i všech ostatních. Byl pasáčkem krav ve Vrindávanu a Gókulu. Už jako dítě projevoval zázračné schopnosti. Zabil mnoho démonů. Prováděl rásalílu, jejíž tajemství mohou pochopit pouze oddaní jako Nárada, Gauranga, Rádha nebo gópí. Učil nejvyšší pravdu jógy, bhakti a védánty Ardžunu a Uddhavu. Ovládl všech šedesát čtyři umění. Ze všech těchto důvodů je považován za plný a dokonalý projev Boha.

Boží inkarnace se objevují ze zvláštních důvodu za zvláštních okolností. Kdykoli začne být příliš mnoho nespravedlnosti, kdykoli se rozmůže zmatek a chaos kvůli nespravedlnosti a ohrožuje spořádaný pokrok lidstva, kdykoli je rovnováha lidské společnosti narušena kvůli sobeckým, krutým a nemilosrdným bytostem, kdykoli ne-náboženství a nespravedlnost převládají, kdykoli jsou podkopány základy společenského uspořádání, objevuje se boží vtělení, aby opět nastolilo spravedlnosti a obnovilo mír.

Inkarnace je sestupem Boha pro vzestup člověka. Paprsek kosmické bytosti sestoupí na zem s různými silami, aby udržel harmonii vesmíru. Dílo, které Boží vtělení vykoná a její učení má příznivý vliv na lidské bytosti a pomáhá jim v jejich stoupajícím božském rozvoji a Sebe-realizaci.

Inkarnace se objevují, aby odhalily božskou přirozenost člověka a pozvedly ho nad triviální materialistický život složený z vášně a egoismu.

Největší boží projevy se označují jako inkarnace v pravé slova smyslu. Ršiové¹¹, muniové¹², proroci, synové Boží a Boží poslové jsou menšími projevy.

Inkarnace většinou přicházejí se i se skupinou svých oblíbených společníků. Ráma přišel s Lakšmanou, Bháratou a Šatrughnou. Pán Kršna přišel s Bálrámou, dévy a rši. Sanaka přišel s Sanandou, Sanatkumárou a Sanátanou.¹³ Někteří, jako např. Šrí Šankara a Rámánudža přišli jako učitelé a duchovní vůdci. Jiní, jako např. Čaitanja se narodili, aby vložili do srdcí lidí oddanost a obrátili jejich mysl k Bohu. Inkarnace v pravém slova smyslu, jako je Kršna, přicházejí pouze, když ve světě nastává rozsáhlá katastrofa.

V den posvátného Kršna džanmáštamí ženy z Jižní Indie krásně zdobí své domy, aby byli připraveny uvítat Pána. Připravují různé sladkosti a nabízí je Pánu. Máslo, které bylo Kršnovým oblíbeným jídlem, se také nabízí. Uvnitř domu se na podlahu od vchodových dveří až do meditační místnosti vyznačí pomocí mouky smíchané s vodou otisky dětských nohou. To vytváří dojem, že samotná Pánova chodidla zde zanechala stopy. Tento den se chápe jako den velké radosti. Všude se recituje Bhágavatam, zpívá se a modlí.

V Šivánanda-ášramu v Rišikéši se džanmáštamí slaví následujícím programem duchovních aktivit:

1. Po osm dní, které předchozí svátku se intenzivně praktikuje mantraóm namó bhagavaté vásudévája.
2. Ti, kdo to umí, recitují v této době Bhágavatam. Ostatní recitaci naslouchají.
3. V den narození drží všichni půst a tráví celý den pospolu.
4. Všichni se zdraví posvátnou mantrou óm namó bhagavaté vásudévája.
5. Tento den se pořádá velký havan¹⁴.
6. Od čtyř hodin ráno až do noci probíhá nepřetržitý satsang. Jógini, sannjásini a učenci diskutují o slavném životě a učení Pána.
7. Po západu slunce se lidé shromažďují v pečlivě vyzdobeném chrámu a zpívají Boží jména a oslavné písně.
8. Recituje se mnoho hymnů a částí z Bhágavatam – obzvláště Gópika gíta.
9. Blízko půlnoci se koná velký obřad k uctění pána Krišny. Pán je omyt mlékem, zatímco se 108 krát recituje jeho Jméno.
10. Obřad končí nabízením květin, kroužením světla (ártí) a čtením popisu Kršnova narození ze Šrímad Bhágavatam. Tento okamžik vyjde přesně na půlnoc, hodinu, kdy se pán narodil a v tu dobu je jeho múrti kolébáno v krásně vyzdobené kolébce. Potom se mezi shromážděné oddané rozdělí prasád¹⁵ a vydají se spát naplněni milostí a požehnáním pána Kršny.

Pokud v těchto dnech nemůžete přečíst celý Šrímad Bhágavatam, měli byste recitovat alespoň následující čtyři nejdůležitější verše z celé knihy. První dva verše a poslední verš tvoří úvod a závěr:

„Vyslechni si ode mne tajné poznání spolu se zásadní zkušeností a jejich součástmi.

Kéž díky mé milosti poznáš mé vědomí a jakou podobou, vlastnostmi a činy jsem obdařen.“

1. Před stvořením jsem existoval pouze já. Nebylo nic, ani bytí ani nebytí. Já jsem to, co zůstává i po rozpuštění světa.
2. Pochop, že mája neboli iluze je to, co postrádá jakýkoli účet, co není možné nalézt v Já a to, co je neskutečné jako světlo nebo tma.
3. Stejně jako jsou jednotlivé živly promíchány mezi sebou a zároveň jsou od sebe oddělené, tak i já pronikám celým vesmírem a zároveň jsem od něj oddělený.
4. Praktikující by měl pomocí metody pozitivního a negativního poznat to, co existuje vždy a všude.

„Zakus tuto pravdu skrze stav nejvyššího vědomí, takže tě nebudou vyrušovat ani iluzorní předměty.“

Je ještě jeden krásný verš z Bhágavatam, který můžeš denně recitovat: „V dávných dobách se narodil syn Dévakí, vyrostl v rodině Jašódy, zabil zlého Putanu měnícího podobu a zvedl kopec Góvardhan, zabil Kamsu a syny Kurua, a ochránil syny Kuntí.“ Tím je vyřčena esence starodávné Bhágavata Purány popisující blažené příběhy o činech pána Kršny.

Ať vám všem požehná šrí Kršna a šrí Rádha!

---

1. Býk.
2. Jde o tzv. nakšátru. Tento koncept západní astrologie nezná. Jde o znamení/souhvězdí, která jsou v dráze měsíce.
3. Temné polovině měsíce bhádrapada. V Indii existují různé varianty kalendáře, takže i když je džanmáštamí ve stejný den, podle jednoho kalendáře je to osmý den temné poloviny měsíce šrávanu, podle druhého kalendáře je to osmý den temné poloviny měsíce bhádrapada.
4. Jde o metodu indické astrologie, která kalkuluje podle postavení planet zpětně o jaký rok šlo.
5. Šrímad Bhágavatam (śrīmad bhāgavatam) neboli Bhágavata Purána (bhāgavata purāṇa).
6. Páňčarátrové texty představují hlavní teologické texty višnuismu. Dle tradice do nich patří 108 sbírek textů, ale dohromady jich je tam počítáno mnohem víc.
7. Líla znamená doslova „hra“. Ve spojení s Kršnou jsou tím míněny různé příběhy z jeho života, které mají hlubší duchovní význam a ukazují, jak Kršna učil či vedl své oddané, i když to tak na první pohled nemuselo vypadat.
8. Bhakti je možné přeložit jako „oddanost“. Viz též Po stopách jógy 2: Kršna a Pataňdžali.
9. Nárada je legendárním mudrcem, který je mimo jiné známý svou mistrnou hrou na vínu. Vína je indický hudební nástroj trochu připomínající známější sítár.
10. Gópí jsou pasačky krav ve svém mládí s nimi Kršna často dováděl a jejich hry jsou námět básní, obrazů, divadelních her i filosoficko-duchovních pojednání.
11. Rši je doslova „zřec“ a označují se tak védští mudrci
12. Muni se překládá jako „mnich“ anebo též „mudrce“. Patří sem mnoho osvícených učitelů (a učitelek), kteří předali lidstvu nějakou nauku (patří sem např. Pataňdžali).
13. Jde o tzv. Sanatkumára – věčné chlapce. Vystupují v Mahábháratě a také v Bhágavata Puráně (3.12.14).
14. Havan nebo hóma je védská ohňová oběť.
15. Prasád je jídlo, které bylo nejprvě obětováno Bohu.