Šiva-paňčákšara stótra
Šiva-paňčákšara stótra je krátká báseň věnovaná Šivovi. Paňča (pañca) znamená pět a akšara (akṣara) znamená doslova „nezničitelné“ anebo v přeneseném slova smyslu je to značení pro slabiku či hlásku.1
Paňčákšara, pak znamená „Pět slabik“ a je to označení pro nejaslavnější mantru boha Šivy – namah šivája (namaḥ śivaya)2. Právě tato pěti slabičná mantra je hlavním námětem této básně. Celá báseň má pět slok a každý z nich začíná na jednu ze slabik této mantry a opět se opakuje na konci každé sloky. Je to vlastně rozvinutí pětislabičné mantry do popisu boha Šivy a jeho tradičními tituly.
Jako mnoho podobných básní je i tato připisována Ádi Šankaráčárjovi – a jako u drtivé většiny podobných básní si můžeme být téměř jisti, že ji nenapsal on. I když člověk nikdy neví 🙂
Dodnes se tento text těší velké oblibě a je stále znovu a znovu zhudebňován. Zde je příklad jedné klasičtější verze. Je to starší nahrávka a tak prosím omluvte sníženou kvalitu. Ovšem věřím, že to vyváží kvalita provedení, které se (z mého pohledu) s těmi moderními nedá srovnat.
Śiva pañcākṣara stotram (शिव पञ्चाक्षर स्तोत्रम्)
नागेन्द्रहाराय त्रिलोचनाय
भस्माङ्गरागाय महेश्वराय ।
नित्याय शुद्धाय दिगम्बराय
तस्मै न-काराय नमः शिवाय ॥१॥
nāgendra-hārāya trilocanāya
bhasmāṅga-rāgāya maheśvarāya ।
nityāya śuddhāya digambarāya
tasmai na-kārāya namaḥ śivāya ॥1॥
nāgendra = pán Nágů (hadů); hārāya = nositeli; trilocanāya = tří-okému; bhasma = popel; aṅga = údy, tělo; rāgāya = zabarveného; maheśvarāya = velkému pánu; nityāya = věčnému; śuddhāya = čistému; digambarāya = oděnému prostorem; tasmai = jemu; na–kārāya = slabice „na“; namaḥ = poklona; śivāya = Šivovi
Klaním se Šivovi, který nosí pána hadů [okolo krku], tříokému, jehož tělo je pomazáno popelem, velkému pánovi, věčnému, oděnému prostorem – jemu, který je slabikou „na“.
मन्दाकिनीसलिलचन्दनचर्चिताय
नन्दीश्वरप्रमथनाथमहेश्वराय ।
मन्दारपुष्पबहुपुष्पसुपूजिताय
तस्मै म-काराय नमः शिवाय ॥२॥
mandākinī-salila-candana-carcitāya
nandīśvara-pramathanātha-maheśvarāya ।
mandāra-puṣpa-bahu-puṣpa-supūjitāya
tasmai ma-kārāya namaḥ śivāya ॥2॥
mandākinī = posvátná řekla Mandákiní (přítok Gangy a někdy se toto jméno používá přímo pro Gangu); salila = vlny, vody; candana = santalová pasta; carcitāya = pokrytý; nandīśvara = pán Nandiho; pramatha-nātha = pána pramathů (démonů, kteří tvoří součást Šivova zástupu); maheśvarāya = velkému pánu; mandāra-puṣpa = květ stromu Mandára (Calotropis Gigantea, případně Erythrina Indica); bahu = mnoho; puṣpa = květina; supūjitāya = velmi uctívaného; tasmai = jemu; ma–kārāya = slabice „ma“; namaḥ = poklona; śivāya = Šivovi
Klaním se Šivovi, kterého [omývají] vody Gangy, který je pomazán santalovou pastou, který je pánem Nandiho, která je vládcem pramathů, který je velkým Pánem, který je uctíván květy Mandárového stromu a mnoha [dalšími] květinami – jemu, který je slabikou „ma“.
शिवाय गौरीवदनाब्जवृन्द-
सूर्याय दक्षाध्वरनाशकाय ।
श्रीनीलकण्ठाय वृषध्वजाय
तस्मै शि-काराय नमः शिवाय ॥३॥
śivāya gaurī-vadanābja-vṛnda-
sūryāya dakṣādhvara-nāśakāya ।
śrīnīlakaṇṭhāya vṛṣa-dhvajāya
tasmai śi-kārāya namaḥ śivāya ॥3॥
śivāya = příznivého; gaurī = Gaurí, manželka Šivy; vadana = tvář; abja = lotus (doslova „zrozený z vody“); vṛnda = velké množství, mnoho; sūryāya = slunce; dakṣa = král Dakša (otec Sati); adhvara = oběť; nāśakāya = ničiteli; śrī = vznešený, obecný titul; nīla = modrý; kaṇṭhāya = krk; vṛṣa = býk; dhvajāya = znak, vlajka, erb, určující znak; tasmai = jemu; śi–kārāya = slabice „ši“; namaḥ = poklona; śivāya = Šivovi
Klaním se Šivovi, příznivému, který je sluncem pro lotos tváře [jeho manželky] Gaurí, který je ničitelem Dakšovi oběti, který má modrý krk, jehož znakem je býk – jemu, který je slabikou „ši“.
वशिष्ठकुम्भोद्भवगौतमार्य-
मूनीन्द्रदेवार्चितशेखराय ।
चन्द्रार्कवैश्वानरलोचनाय
तस्मै व-काराय नमः शिवाय ॥४॥
vaśiṣṭha-kumbhodbhava-gautamārya-
mūnīndra-devārcita-śekharāya ।
candrārka-vaiśvānara-locanāya
tasmai va-kārāya namaḥ śivāya ॥4॥
vaśiṣṭha = mudrc Vašišta; kumbhodbhava = „zrozený ze džbánu“, rši Agastja; gautama = rši Gautama; ārya = vznešení; mūni = mniši, mudrci; indra = bůh Indra; deva = bohové; arcita = uctívaný; śekharāya = koruna, hlavní, vedoucí; candra = měsíc; ārka = slunce; vaiśvānara = oheň (agni); locanāya = oči; tasmai = jemu; va–kārāya = slabice „va“; namaḥ = poklona; śivāya = Šivovi
Klaním se Šivovi, který je hlavním [předmětem] uctívání Vašišthy, Agastji, Gautami [a dalších] vznešených mudrců, Indry [a dalších] bohů, jehož očima je měsíc, slunce a oheň – jemu, který je slabikou „va“.
यज्ञस्वरूपाय (यक्षस्वरूपाय) जटाधराय
पिनाकहस्ताय सनातनाय ।
दिव्याय देवाय दिगम्बराय
तस्मै य-काराय नमः शिवाय ॥५॥
yajña-svarūpāya (yakṣasvarūpāya) jaṭā-dharāya
pināka-hastāya sanātanāya ।
divyāya devāya digambarāya
tasmai ya-kārāya namaḥ śivāya ॥5॥
yajña = ohňová oběť; svarūpāya = podstata, podoba; yakṣa = Jakša, druh přírodních duchů; jaṭā = drdy; dharāya = nosící; pināka = Šivův luk; hastāya = ruka; sanātanāya = odvěký, věčný; divyāya = božský; devāya = bohu; digambarāya = oděnému prostorem; tasmai = jemu; ya–kārāya = slabice „ja“; namaḥ = poklona; śivāya = Šivovi
Klaním se Šivovi, jehož podobou je ohňová oběť (var: který je podstatou ohňové oběti) (který má podobu jakši), který nosí dredy, který má v ruce luk, který je odvěký, je božský, je bohem a je oděný prostorem – jemu, který je slabiku „ja“.
पञ्चाक्षरमिदं पुण्यं यः पठेच्छिवसंनिधौ ।
शिवलोकमावाप्नोति शिवेन सह मोदते ॥६॥
pañcākṣaramidaṃ puṇyaṃ yaḥ paṭhecchiva-saṃnidhau ।
śivalokamāvāpnoti śivena saha modate ॥6॥
pañcākṣaram = pěti slabičná; idam = tuto; puṇyam = zásluha; yaḥ = ten, který; paṭhet = čte; śiva = Šiva; saṃnidhau = v blízkosti, v přítomnosti; śivalokam = Šivovo nebe; āvāpnoti = získá, dosáhne; śivena = se šivou; saha = spolu s; modate = raduje se
Ten, kdo bude číst tuto [stótru o] pětislabičné [mantře] v přítomnosti Šivy dosáhne Šivova nebe a bude se radost se Šivou.