Ádtija-hrdaja (hymnus na slunce)

Jedním z nejvýznamnějších sanskrtských eposů je Rámájana. Její datace je komplikovaná, protože jako většina velkých děl nejspíš nevznikla hned, ale byla postupně upravována a rozvíjena. Řekněme, že se pohybujeme někdy od 4. stol. př. Kr. až po 3. stol. po Kr.¹

Rámájana popisuje příběh prince Rámy, jehož manželku unesl démon Rávana. Ráma se ji vydá hledat a cestou získá za spojence opičí (a medvědí) království. Nakonec dorazí až na Lanku, kde sídlí Rávana. Souboj Ráma a Rávany je pak vrcholem celého příběhu. A těsně před tím, než tento souboj vypukne se v textu nachází krátký hymnus na slunce jménem Áditja-hrdaja.²

Áditja-hrdaja se z textu Rámájány tak trochu osamostatnila. Je to velmi oblíbený krátký hymnus oslavující Slunce, který i dnes každé ráno recituje mnoho hinduistů. Často to také bývá jeden z prvních textů, které se učí na lekcích védské recitace, protože je relativně snadný.

Má také svůj zvláštní vztah k moderní józe. Např. Pattabhi Jois ho doporučoval recitovat v duchu při provádění Pozdravů slunci³. Šrí T. Krišnamáčárja podle všeho preferoval recitaci hymnu Aruna-prašna (jde o první kapitolu Taittiríja-áranjaky; také se ji říká Aruna-prapáthaka nebo přímo Súrjanamaskára)(Ramaswami, 2000, s. 69) a dokonce ji preferoval před fyzickým prováděním Pozdravů slunci.⁴ Áditja-hrdaja je pak takovou začátečnickou verzí Aruna-prašny, kterou je možné recitovat před nebo při prováděním Pozdravů.⁵

Zde je např. nahrávka recitace Áditja-hrdaja od Sriwatsa Ramaswamiho, dlouholetého žáka šrí Krišnamáčárji.:

Obsah

Název Áditja-hrdaja by šel přeložit více způsoby. Áditja znamená doslova „syn Aditi“, což je jiné jméno pro slunce a hrdaja znamená srdce. Nejpřímější překlad by proto byl „Srdce slunce“, ale zároveň by se dal přeložit i „Slunce v srdci“ či „Sluneční srdce“ apod. (sanskrtská kompozita často dovolují více čtení a názvy textů jsou úmyslně více smyslné).

Obsahově není tento hymnus příliš komplikovaný. Začátek nás přivádí na bojiště, kde se právě Ráma chystá na střetnutí s Rávanou. Přiletí k němu mudrc Agastja (tehdy bylo zvykem mudrců pohybovat se spíše letem) a poradí mu, že když třikrát odrecituje hymnus na slunce, tak zajisté vyhraje. Následně mu řekne celý tento hymnus. Na konci pak už jen Ráma posílen na těle i duchu začne souboj s Rávanou.

Ústřední část textu je de facto jen seznamem různých jmen či oslavných titulů pro slunce. Tohle je literární forma, která se v sanskrtu vyskytuje docela často. Velice populární texty k recitaci jsou tzv. sahasranámy neboli „Tisíc jmen“, kde se celý text skládá jen a pouze z doslova tisíce (většinou je to 1008) jmen daného boha či bohyně. Podobné praxe najdeme např. i v křesťanství, kde jsou litanie ke všem svatým, k panně Marii apod. Umberto Eco, který asi jako první zpracoval seznam jako samostatnou literární formu, právě k litaniím poznamenává: „je to seznam příznačných rysů, atributů, přídomků, které náleží Paně Marii… Ale musí být odříkávány jako mantra, jako buddhistické óm mani padmé húm, a není tak důležité, zda je virgo potens či clemens…: důležité je nechat se uchvátit zvukovou omamností výčtu.“(Eco, 2009, s. 118) To samé vlastně platí i o Áditja-hrdaja. Je samozřejmě dobré, pokud víme, co daná slova znamenají, ale důležitá je ona „zvuková omamnost výčtu“.

Překlad

Velká část textu jsou synonyma a s trochou nadsázky by se některé verše daly přeložit prostě jako „slunce, slunce, slunce, slunce“ Ralph T. H Griffith pojal velkou část svého překladu tak, že jména jen přepsal do latinky.⁶ I když texty jako Áditja-hrdaja slouží v první řadě k recitaci či k poslechu, tak věřím, že je dobré vědět, co recituji či poslouchám. Proto jsem zvolil poněkud doslovněji překlad. Snažil jsem se věty učesat, aby měly alespoň český slovosled, ale kde to šlo, jsem se snažil být doslovný.

Bibliografie

Eco, U. (2009). Bludiště seznamů (Vyd. 1). Argo.

Ramaswami, S. (2000). Yoga for the Three Stages of Life: Developing your practice as an art form, a physical therapy, and a guiding philosophy. Inner Traditions.

Zbavitel, D., & Vacek, J. (1996). Průvodce dějinami staroindické literatury (Vyd. 1). Arca JiMfa.

॥ atha ādityahṛdayam ॥

Áditja-hrdaja (srdce slunce)

ततो युद्धपरिश्रान्तं समरे चिन्तया स्थितम् ।
रावणं चाग्रतो दृष्ट्वा युद्धाय समुपस्थितम् ॥ १॥

tato yuddhapariśrāntaṃ samare cintayā sthitam ।
rāvaṇaṃ cāgrato dṛṣṭvā yuddhāya samupasthitam ॥ 1॥

tataḥ = poté; yuddha-pariśrāntam = znaven bojem; samare = v konfliktu, v bitvě; cintayā = s myslí, zamyšlený; sthitam = stojící; rāvaṇam = Rávanu; ca = a; agratas = před; dṛṣṭvā = když uviděl; yuddhāya = pro boj; samupasthitam = připraveného (též blížícího se).

Poté se zastavil znaven bojem v bitvě a zamyslel se, když spatřil před [sebou] Rávanu připraveného k boji.

दैवतैश्च समागम्य द्रष्टुमभ्यागतो रणम् ।
उपागम्याब्रवीद्राममगस्त्यो भगवानृषिः ॥ २॥

daivataiśca samāgamya draṣṭumabhyāgato raṇam ।
upāgamyābravīd-rāmam-agastyo bhagavān-ṛṣiḥ ॥ 2॥

daivataiḥ = s bohy; ca = a; samāgamya = když přišel; draṣṭum = vidět; abhyāgataḥ = nadcházející; ranam = bitvu; upāgamya = když přistoupil; abravīt = pronesl, řekl; rāmam = Rámovi; agastyaḥ = Agastja; bhagavānṛṣiḥ = vznešený rši

Vznešený rši Agastja, který se s bohy přišel podívat na nadcházející bitvu, přistoupil k Rámovi a pravil:

राम राम महाबाहो शृणु गुह्यं सनातनम् ।
येन सर्वानरीन्वत्स समरे विजयिष्यसि ॥ ३॥

rāma rāma mahābāho śṛṇu guhyaṃ sanātanam ।
yena sarvānarīnvatsa samare vijayiṣyasi ॥ 3॥

rāma = Rámo; mahābāho = (válečníku) mocných paží; śṛṇu = slyš; guhyaṃ = tajemství; sanātanam = věčné, odvěké, staré; yena = které; sarvān = všechny; arīn = nepřátele; vatsa = „mé dítě“, „můj synu“; samare = v bitvě; vijayiṣyasi = vyhrát

Rámo, Rámo, mocných paží, vyslechni odvěké tajemství, pomocí kterého v bitvě porazíš všechny nepřátele.

आदित्य-हृदयं पुण्यं सर्वशत्रुविनाशनम् ।
जयावहं जपेन्नित्यमक्षयं परमं शिवम् ॥ ४॥

āditya-hṛdayaṃ puṇyaṃ sarva-śatru-vināśanam ।
jayāvahaṃ japen-nityam-akṣayaṃ paramaṃ śivam ॥ 4॥

āditya = slunce; hṛdayaṃ = srdce; puṇyam = zásluha, přen. výsldekem; sarva = všechny; śatru = nepřítel; vināśanam = zničení; jayā = vítězství; vaham = přinášející; japet = bude-li odříkáván; nityam = stále; akṣayam = neutuchající; paramam = nejvyšší; śivam = radost;

Je-li Áditjahrdaja neustále (tj. každý den) recitováno přináší zásluhu (punja), zničení všech nepřátel, vítězství a nejvyšší neutuchající radost.

सर्वमङ्गलमाङ्गल्यं सर्वपापप्रणाशनम् ।
चिन्ताशोकप्रशमनं आयुर्वर्धनमुत्तमम् ॥ ५॥

sarva-maṅgala-māṅgalyaṃ sarva-pāpa-praṇāśanam ।
cintā-śoka-praśamanaṃ āyur-vardhanam-uttamam ॥ 5॥

sarva = všechny; maṅgala = požehnání; māṅgalyaṃ = požehnání; sarva = všechny; pāpa = hříchy; praṇāśanam = odstraňující; cintā = myšlenka, mysl; śoka = smutná; praśamanaṃ = uklidňující; āyus = život; vardhanam = prodlužující; uttamam = nejlepší.

[Áditjahrdajam] je ze všech požehnání nejlepším požehnáním, odstraňuje všechny hříchy (pápa), zahání smutné myšlenky a je prvotřídním prodlužovatelem života.

रश्मिमन्तं समुद्यन्तं देवासुरनमस्कृतम् ।
पूजयस्व विवस्वन्तं भास्करं भुवनेश्वरम् ॥ ६॥

raśmimantaṃ samudyantaṃ devāsuranamaskṛtam ।
pūjayasva vivasvantaṃ bhāskaraṃ bhuvaneśvaram ॥ 6॥

raśmimantam = mající paprsky; samudyantam = vycházející; deva = bůh; asura = demon; namas = poklona; kṛtam = činitel, ten, co něco dělá; pūjayasva = (laskavě) uctívej; vivasvantam = zářící; bhāskaram = ten, který září; bhuvana = svět, země; īśvaram = pán;

Prosím, uctívej toho, který má paprsky (rašmimant), vycházejícího (samudjant), jemuž se klaní bohové i démoni, zářícího (vivasvant), svítícího (bháskara), pána světa (bhuvanéšvara).

सर्वदेवात्मको ह्येष तेजस्वी रश्मिभावनः ।
एष देवासुरगणाँल्लोकान् पाति गभस्तिभिः ॥ ७॥

sarvadevātmako hyeṣa tejasvī raśmibhāvanaḥ ।
eṣa devāsuragaṇāṃllokān pāti gabhastibhiḥ ॥ 7॥

sarva = všichni; deva = bůh; ātmakaḥ = skládající se z, obsahující; hi = zdůraznění; eṣa = on; tejasvī = svítící; raśmi = paprsky; bhāvanaḥ = způsobujíví, že je; eṣa = on; deva = bůh; asura = démon; gaṇān = skupin, obyvatel; lokān = světů; pāti = pán, vládce; gabhastibhiḥ = slunečními paprsky

[Slunce] představuje všechny bohy (má povahu všech bohů), vskutku je zářící, tvůrce paprsků. Je pánem všech skupin bohů a démonů (asura) a všech světů skrze sluneční paprsky.

एष ब्रह्मा च विष्णुश्च शिवः स्कन्दः प्रजापतिः ।
महेन्द्रो धनदः कालो यमः सोमो ह्यपां पतिः ॥ ८॥

eṣa brahmā ca viṣṇuśca śivaḥ skandaḥ prajāpatiḥ ।
mahendro dhanadaḥ kālo yamaḥ somo hyapāṃ patiḥ ॥ 8॥

eṣa = on, ten; brahmā = bůh Brahma; viṣṇuḥ = bůh Višnu; ca = a; śivaḥ = bůh Šiva; skandaḥ = bůh Skanda; prajāpatiḥ = Pradžápati; mahendraḥ = velký Indra; dhanadaḥ = „Dárce“, jméno Kubery; kālaḥ = čas, smrt; yamaḥ = bůh smrti Jama; somaḥ = Sóma, Měsíc; hi = věru; apām = vod; patiḥ = pán, vládce

Je Brahmou, Višnuem i Šivou. Je Skandou, Pradžápatim, velkým Indrou, Kuberou, časem, Jamou, Sómou je věru [i] pánem vod (tj. Varunou).

पितरो वसवः साध्या ह्यश्विनौ मरुतो मनुः ।
वायुर्वह्निः प्रजाप्राण ऋतुकर्ता प्रभाकरः ॥ ९॥

pitaro vasavaḥ sādhyā hyaśvinau maruto manuḥ ।
vāyurvahniḥ prajāprāṇa ṛtukartā prabhākaraḥ ॥ 9॥

pitaraḥ = předkové; vasavaḥ = Vasuové; sādhyāḥ = Sádhjové; hi = zdůraznění; aśvinau = ašvinové; marutaḥ = Vítr; manuḥ = Manu; vāyuḥ = Váju, vítr; vahniḥ = jméno Sómy; prajā = lidé, poddaný; prāṇaḥ = životní dech; ṛtu = doba, období, jakákoli určená jednotka času; kartā = činitel, konatel; prabhākaraḥ = „dělač světla“

Je předky, Vasui, Sádhji, oběma Ašviny, Větrem, Manuem, Vájuem, Sómou, životním dechem (prána) lidí, činitelem období času (rtu) a tvořitelem světla.

(Vasuové a Sádhjové jsou různé kategorie božských bytostí)

आदित्यः सविता सूर्यः खगः पूषा गभस्तिमान् ।
सुवर्णसदृशो भानुर्हिरण्यरेता दिवाकरः ॥ १०॥ 

ādityaḥ savitā sūryaḥ khagaḥ pūṣā gabhastimān ।
suvarṇasadṛśo bhānur-hiraṇyaretā divākaraḥ ॥ 10॥ 

ādityaḥ = syn Adity; savitā = Savitr; sūryaḥ = Súrja; khagaḥ = pohybující se vzduchem; pūṣā = Púšan; gabhastimān = zářící; suvarṇa = zlato; sadṛśaḥ = vypadající jako; bhānuḥ = paprsek; hiraṇya = zlatý; retāḥ = semeno; divākaraḥ = dělač dne

Je synem Adity (áditja), Savitrem, je Súrjou, je tím, kdo se pohybuje vzduchem, Púšanem, zářícím, vypadá jako zlato, paprskem, zlatým semenem, tvůrce dne.

हरिदश्वः सहस्रार्चिः सप्तसप्तिर्मरीचिमान् ।
तिमिरोन्मथनः शम्भुस्त्वष्टा मार्ताण्ड अंशुमान् ॥ ११॥ 

haridaśvaḥ sahasrārciḥ sapta-saptir-marīcimān ।
timironmathanaḥ śambhustvaṣṭā mārtāṇḍa aṃśumān ॥ 11॥ 

haridaśvaḥ = mající [zapřažené] plavé koně; sahasrārciḥ = tisíce paprskovitý; sapta–saptiḥ = sedm koní; marīcimān = zařící, mající paprsky; timira = tma; unmathanaḥ = shodit, setřást, odstranit;  śambhuḥ = dobro, prospěšnost, štěstí; tvaṣṭā = tesař, božský stavitel; mārtāṇḍa = slunce; aṃśumān = bohatý na vlákna, zářivý

Má plavé koně, tisíce paprsků, sedm koní, zahání temnotu, přináší štěstí, božský stavitel (tvaštr), zrozen z neživého vejce (mártánda), zářivý.

(Mártánda je už ve védských sbírkách osmým (a posledním) synem Aditi (Rgvéda 10.72.8-9). Význam jeho jména není zcela jasný (od: mrta = mrtvé, ánda = vejce). Mohlo odkazovat na slunce, které zapadlo. Běžně se ale používá jako poetické jméno pro slunce.

„Božský stavitel“ (tvaštr) je také jiným jménem boha Višvakarmana.)

हिरण्यगर्भः शिशिरस्तपनो भास्करो रविः ।
अग्निगर्भोऽदितेः पुत्रः शङ्खः शिशिरनाशनः ॥ १२॥

hiraṇyagarbhaḥ śiśirastapano bhāskaro raviḥ ।
agnigarbho’diteḥ putraḥ śaṅkhaḥ śiśiranāśanaḥ ॥ 12॥

hiraṇyagarbhaḥ = zlaté lůno; śiśiraḥ = chlad; tapanaḥ = zahřívající; bhāskaraḥ = tvořící světlo, zářící; raviḥ = slunce, Ravi; agnigarbhaḥ = lůno ohně; aditeḥ = Aditi; putraḥ = syn; śaṅkhaḥ = ulita; śiśira = chlad; nāśanaḥ = ničitel

Je zlatým lůnem (hiranjagarbha), rozehřívá chlad, je Bháskarou a Ravim, je lůnem ohněm, synem Aditi, [drží] ulitu a je ničitelem chladu.

व्योमनाथस्तमोभेदी ऋग्यजुःसामपारगः ।
घनवृष्टिरपां मित्रो विन्ध्यवीथी प्लवङ्गमः ॥ १३॥

vyoma-nāthas-tamo-bhedī ṛg-yajuḥ-sāma-pāragaḥ ।
ghana-vṛṣṭir-apāṃ mitro vindhyavīthī plavaṅgamaḥ ॥ 13॥

vyoma = nebe; nāthaḥ = pán, ochránce; tamaḥ = temnota; bhedī = ničitel, rozdělovatel; ṛg = Rg véda; yajuḥ = Jadžur véda; sāma = Sáma véda; pāragaḥ = ten, kdo dokonale ovládl, dokonale zná; ghana = ničitel; vṛṣṭiḥ = déšť; apāṃ = vod; mitraḥ = přítel; vindhya = pohoří Vindhja; vīthī = linie, řada; plavaṅgamaḥ = pohybující se skokem

Pán nebe, odhaněč tmy, dokonalý znalec Rg, Jadžur i Sáma Védy; ničitel deště, přítel vod, ten, kdo se přehupuje přes pohoří Vindhja.

आतपी मण्डली मृत्युः पिङ्गलः सर्वतापनः ।
कविर्विश्वो महातेजाः रक्तः सर्वभवोद्भवः ॥ १४॥

ātapī maṇḍalī mṛtyuḥ piṅgalaḥ sarvatāpanaḥ ।
kavirviśvo mahātejāḥ raktaḥ sarvabhavodbhavaḥ ॥ 14॥

ātapī = vyzařující teplo; maṇḍalī = kulatý; mṛtyuḥ = zosobněná smrt; piṅgalaḥ = žlutý, červeno-hnědý; sarvatāpanaḥ = vše spalující; kaviḥ = znalec; viśvaḥ = všeho; mahātejāḥ = velký oheň; raktaḥ = červený, rudý; sarvabhava = všeho, co je; udbhavaḥ = zdroj, původ

Vyzařující teplo, kulatý, smrtící, žlutý, vše spalující, znalec všeho, velký žár, rudý a zdroj všeho, co je.

नक्षत्रग्रहताराणामधिपो विश्वभावनः ।
तेजसामपि तेजस्वी द्वादशात्मन्नमोऽस्तु ते ॥ १५॥

nakṣatra-graha-tārāṇām-adhipo viśvabhāvanaḥ ।
tejasām-api tejasvī dvādaśātmannamo’stu te ॥ 15॥

nakṣatra = lunární konstelace, nakšatra; graha = planeta; tārāṇām = hvězd; adhipaḥ = král, vládce; viśva = vše; bhāvanaḥ = stvořitel; tejasām = [mezi] zářícími; api = i; tejasvī = září; dvādaśa = dvanáct; ātman = já; namaḥ = poklona; astu = ať je; te = tobě, pro tebe

Velekrál nakšater, planet (graha) a souhvězdí, zdroj všeho, zářící mezi zařícími, mající dvanáct podob – klaním se ti.

(Nakšatra jsou měsíční znamení. Podobně jako v západní astrologii prochází slunce různými znameními, tak v indické astrologii existují ještě zvláštní znamení pro měsíc. Graha neznamená „planeta“ v našem slova smyslu – džjótiša (védská astrologie) jich rozeznává celkem devět: Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Rahu a Kétu. Poslední dvě nejsou fyzickými tělesy ve vesmíru. Jsou to uzly lunární dráhy a v sanskrtu se jim říká čhája-graha, stínové planety.)

नमः पूर्वाय गिरये पश्चिमायाद्रये नमः ।
ज्योतिर्गणानां पतये दिनाधिपतये नमः ॥ १६॥

namaḥ pūrvāya giraye paścimāyādraye namaḥ ।
jyotirgaṇānāṃ pataye dinādhipataye namaḥ ॥ 16॥

namaḥ = poklona; pūrvāya = východní;  giraye = hoře; paścimāya = západní; adraye = hoře; namaḥ = poklona; jyotirgaṇānām = planet; pataye = pánovi; dina = den; adhipataye = vládci; namaḥ = poklona

Poklona východní hoře, poklona hoře na západě. Poklona pánovi všech nebeských těles a vládci dne.

जयाय जयभद्राय हर्यश्वाय नमो नमः ।
नमो नमः सहस्रांशो आदित्याय नमो नमः ॥ १७॥

jayāya jayabhadrāya haryaśvāya namo namaḥ ।
namo namaḥ sahasrāṃśo ādityāya namo namaḥ ॥ 17॥

jayāya = vítězství, vítězný; jayabhadrāya = tomu, kdo dává vítězství; haryaśvāya = tomu s plavými koňmi; namaḥ = poklona; sahasra = tisíc; aṃśaḥ = část, díl, stupeň; ādityāya = Áditjovi; namaḥ = poklona

Hluboká poklona vítěznému, tomu, kdo dává vítězství, tomu s plavými koňmi. Hluboká poklona Áditjovi s tisíci paprsky.

नम उग्राय वीराय सारङ्गाय नमो नमः ।
नमः पद्मप्रबोधाय मार्ताण्डाय नमो नमः ॥ १८॥ 

nama ugrāya vīrāya sāraṅgāya namo namaḥ ।
namaḥ padmaprabodhāya mārtāṇḍāya namo namaḥ ॥ 18॥ 

namaḥ = poklona; ugrāya = Hrozivému; vīrāya = hrdinovi;  sāraṅgāya = tomu, který je jako antilopa; namaḥ = poklona; padmaprabodhāya = tomu, kdo rozkvétá lotosy; mārtaṇḍāya = Mártándájovi

Hluboká poklona tomu hrozivému, hrdinovi, tomu, který je jako antilopa. Poklona tomu, kdo nechává rozkvést lotosy, hluboká poklona Mártándovi.

(„ten, který je jako antilopa“ (sáranga) má několik významů a označuje něco, co je buď rychlé jako antilopa anebo je podobně skvrnité. V tomto případě jde nejspíše o to, že slunce se pohybuje rychle. K Mártándovi viz verš 11.)

ब्रह्मेशानाच्युतेशाय सूर्यायादित्यवर्चसे ।
भास्वते सर्वभक्षाय रौद्राय वपुषे नमः ॥ १९॥

brahmeśānācyuteśāya sūryāyādityavarcase ।
bhāsvate sarvabhakṣāya raudrāya vapuṣe namaḥ ॥ 19॥

brahma = Brahma; īśāna = staré jméno pro Šivu; acyuta = Višnu, Kršna; īśāya = pánovi; sūryāya = Súrjovi; ādityavarcase = zářící síla slunce; bhāsvate = jasný; sarvabhakṣāya = tomu, který vše pije/jí; raudrāya = zuřivému, tomu, který pochází z Rudry; vapuṣe = tomu krásného vzhledu; namaḥ = poklona

Poklona pánovi Brahmy, Šivy i Višnua, Súrjovi, [poklona] zářící síle slunce, jasnému (bhásvant), tomu, kdo vše stravuje, zuřivému (raudra), krasavci.

(Raudra může také znamenat „rudrovský“, tj. příbuzný boha Rudry, ale takové spojení mezi védským Rudrou a sluncem se mi nepodařilo najít. Proto překládám doslovně.)

तमोघ्नाय हिमघ्नाय शत्रुघ्नायामितात्मने ।
कृतघ्नघ्नाय देवाय ज्योतिषां पतये नमः ॥ २०॥

tamo-ghnāya hima-ghnāya śatru-ghnāyāmitātmane ।
kṛtaghna-ghnāya devāya jyotiṣāṃ pataye namaḥ ॥ 20॥

tamaḥ = temnoty; ghnāya = zabíječi; hima = chlad, zima; śatru = nepřítel; amita = nekonečný, neomezený; ātmane = podstata; kṛtaghna = nevděčnost, nevděčník (doslova „zabíječ [minulých] činů); devāya = bohu; jyotiṣāṃ = světel; pataye = pánovi; namaḥ = poklona; namaḥ = poklona

Poklona ničiteli temnoty, ničiteli chladu, ničiteli nepřátel, tomu neomezené podstaty. [Poklona] ničiteli nevděčnosti, bohu a pánovi světel (tj. planet).

तप्तचामीकराभाय वह्नये विश्वकर्मणे । 
नमस्तमोऽभिनिघ्नाय रुचये लोकसाक्षिणे ॥ २१॥

tapta-cāmīkarābhāya vahnaye viśvakarmaṇe । 
namas-tamo’bhinighnāya rucaye loka-sākṣiṇe ॥ 21॥

tapta = horké; cāmīkara = zlato; ābhāya = tomu, který vypadá; vahnaye = ten, který nosí oběti bohům, oheň; viśvakarmaṇe = Višvakarmanovi; namas = poklona; tamaḥ = temnotu; abhinighnāya = ten, kdo bije, poráží; rucaye = záře, potěšení, lesk; loka = svět; sākṣiṇe = svěděk, pozorovatel

Poklona tomu, který vypadá jako roztavené zlato, tomu, který jako oheň nosí oběti bohům, Višvakarmanovi, tomu, který poráží temnotu, Zářivému, svědkovi světa.

(Višvakarman je řemeslníkem bohů. Jeho jméne doslova znamená „Všeho konatel“. Trochu připomíná řeckého Héfaista bez specializace na kovářství.)

नाशयत्येष वै भूतं तदेव सृजति प्रभुः ।
पायत्येष तपत्येष वर्षत्येष गभस्तिभिः ॥ २२॥

nāśayatyeṣa vai bhūtaṃ tadeva sṛjati prabhuḥ ।
pāyatyeṣa tapatyeṣa varṣatyeṣa gabhastibhiḥ ॥ 22॥

nāśayati = ničí, odstraňuje; eṣa = tento; vai = důraz na předchozí slova; bhūtam = stvořené; tat = to; eva = vskutku; sṛjati = on tvoří; prabhuḥ = pán; pāyati = způsobující, že je pito, tzn. napájí; eṣa = tento; tapati = zahřívající; eṣa = tento; varṣati = prší; eṣa = tento; gabhastibhiḥ = paprsky

Ten, který ničí stvořené a také pán, který ho tvoří. Ten, který svými paprsky napájí, zahřívá a spouští déšť.

एष सुप्तेषु जागर्ति भूतेषु परिनिष्ठितः ।
एष एवाग्निहोत्रं च फलं चैवाग्निहोत्रिणाम् ॥ २३॥

eṣa supteṣu jāgarti bhūteṣu pariniṣṭhitaḥ ।
eṣa evāgnihotraṃ ca phalaṃ caivāgnihotriṇām ॥ 23॥

eṣa = tento; supteṣu = ve spáncích; jāgarti = bdící; bhūteṣu = v bytostech; pariniṣṭhitaḥ = je plně; eṣa = tento; eva = vskutku; agnihotraṃ = obět agnimu; ca = a; phalam = plod; ca = a; eva = dokonce; agnihotriṇām = agnihotrin, ten, kdo provádí oběť

Ten, který ve spánku všech bytostí je bdělí. Ten, který je obětí, plodem [oběti] i dokonce tím, kdo obětuje.

(Agni je jednak slov označující „oheň“ a zároveň je to jméno boha ohně. Agni hraje zásadní roli ve védské oběti.)

वेदाश्च क्रतवश्चैव क्रतूनां फलमेव च ।
यानि कृत्यानि लोकेषु सर्व एष रविः प्रभुः ॥ २४॥

vedāśca kratavaścaiva kratūnāṃ phalameva ca ।
yāni kṛtyāni lokeṣu sarva eṣa raviḥ prabhuḥ ॥ 24॥

vedāḥ = védy; ca = a; kratavaḥ = oběti; ca = a; eva = vskutku; kratūnām = obětí; phalam = plod; eva = vskutku; ca = a; yāni = kteréžto; kṛtyāni = činy; lokeṣu = ve vešch světěch; sarva = všechny; eṣa = tento; raviḥ = Ravi; prabhuḥ = pán

Védy a také oběti i plody obětí – slunce je vskutku pánem všech činů ve všech světech.

॥ फलश्रुतिः ॥

Plody poslouchání⁷

एनमापत्सु कृच्छ्रेषु कान्तारेषु भयेषु च ।
कीर्तयन् पुरुषः कश्चिन्नावसीदति राघव ॥ २५॥

enamāpatsu kṛcchreṣu kāntāreṣu bhayeṣu ca ।
kīrtayan puruṣaḥ kaścinnāvasīdati rāghava ॥ 25॥

enam = ten; āpatsu = v neštěstí; kṛcchreṣu = v bolesti, v utrpení; kāntāreṣu = v obtížné cestě lesem, v divočině; bhayeṣu = ve strachu; ca = a; kīrtayan = recitující, opěvující; puruṣaḥ = člověk; kaścit = kdokoli; nāvasīdati = se nepotopí; rāghava = ó Rághavo

Jakýkoli člověk zpívající tento [hymnus na slunce], v neštěstí, v bolestí, v divočině, ve strachu neklesne na duchu, ó Rághavo (tj. Rámo)

पूजयस्वैनमेकाग्रो देवदेवं जगत्पतिम् ।
एतत् त्रिगुणितं जप्त्वा युद्धेषु विजयिष्यसि ॥ २६॥

pūjayasvainamekāgro devadevaṃ jagatpatim ।
etat triguṇitaṃ japtvā yuddheṣu vijayiṣyasi ॥ 26॥

pūjayasva = obětuj; enam = tomuto; ekāgraḥ = jednobodově; devadevaṃ = boha bohů; jagatpatim = pána světa; etad = to; triguṇitaṃ = třikrát; japtvā = když jsi zopakoval; yuddheṣu = v bojích;  vijayiṣyasi = zvítězíš.

Obětuj tomuto bohovi bohů, Pánovi světa s jednobodovým soustředěním. Když třikrát zopakuješ tento [hymnus], zvítězíš v bojích.

अस्मिन्क्षणे महाबाहो रावणं त्वं वधिष्यसि ।
एवमुक्त्वा तदाऽगस्त्यो जगाम च यथागतम् ॥ २७॥

asminkṣaṇe mahābāho rāvaṇaṃ tvaṃ vadhiṣyasi ।
evamuktvā tadā’gastyo jagāma ca yathāgatam ॥ 27॥

asmin = v tom; kṣaṇe = v okamžiku; mahābāho = [bojovníku] mocných paží; rāvaṇaṃ = Rávanu; tvam = ty; vadhiṣyasi = porazíš; evam = takto; uktvā = řeknuv; tadāḥ = pak; agastyaḥ = Agastja;  jagāma = odešel; yathā = tak jak; agatam = přišel

V tom okamžiku porazíš Rávanu, bojovníku mocných paží. Když toto řekl, Agastja odešel jak přišel.

एतच्छ्रुत्वा महातेजा नष्टशोकोऽभवत्तदा ।
धारयामास सुप्रीतो राघवः प्रयतात्मवान् ॥ २८॥

etacchrutvā mahātejā naṣṭa-śoko’bhavat-tadā ।
dhārayāmāsa suprīto rāghavaḥ prayatātmavān ॥ 28॥

etat = toto; śrutvā = vyslechnuv; mahātejā = velmi vitální, plný síly; naṣṭa = konec; śokaḥ = zármutku; bhavat = se stal; tadā = pak, tehdy; dhārayāmāsa = vzchopil se; suprītaḥ = velmi potěšen; rāghavaḥ = Ráma; prayatātmavān = čistého srdce;

Když toto Rághava (tj. Ráma), který má čisté srdce, vyslechl naplnil se silou, zmizela jeho skleslost, vzchopil se a rozradostnil se.

आदित्यं प्रेक्ष्य जप्त्वा तु परं हर्षमवाप्तवान् ।
त्रिराचम्य शुचिर्भूत्वा धनुरादाय वीर्यवान् ॥ २९॥

ādityaṃ prekṣya japtvā tu paraṃ harṣamavāptavān ।
trirācamya śucirbhūtvā dhanur-ādāya vīryavān ॥ 29॥

ādityam = slunce; prekṣya = pohlédnuv; japtvā = opakovav; tu = a, nebo, nyní; param = nejvyšší; harṣam = radost; avāptavān = prostoupený, posedlý; trirācamya = když třikrát provedl áčamanu;  śucirbhūtvā = když se očistil; dhanur = luk; ādāya = uchopil; vīryavān = hrdina;

Pohlédl na slunce a zopakoval [Áditja-hrdaja] naplněn nejvyšší radost; očistil se trojí áčamanou a uchopil luk.

रावणं प्रेक्ष्य हृष्टात्मा युद्धाय समुपागमत् ।
सर्व यत्नेन महता वधे तस्य धृतोऽभवत् ॥ ३०॥

rāvaṇaṃ prekṣya hṛṣṭātmā yuddhāya samupāgamat ।
sarva yatnena mahatā vadhe tasya dhṛto’bhavat ॥ 30॥

rāvaṇam = na Rávanu; prekṣya = pohlédnuv; hṛṣṭa = nadšený; ātmā = podstata; yuddhāya = k boji; samupāgamat = vyrazil; sarva = veškeré; yatnena = úsilí; mahatā = velké; vadha = jeho zničení; tasya = jeho; dhṛtaḥ = rozhodnutý, připravený; abhavat = se stal;

Když spatřil Rávanu, naplnil se nadšením a vyrazil do boje. Všechny svoje snahy upřel do poražení Rávany (Vším svým velkým úsilím se stal rozhodnutý k jeho zničení).

अथ रविरवदन्निरीक्ष्य रामं मुदितमनाः परमं प्रहृष्यमाणः ।
निशिचरपतिसङ्क्षयं विदित्वा सुरगणमध्यगतो वचस्त्वरेति ॥ ३१॥

atha ravir-avadan-nirīkṣya rāmaṃ muditamanāḥ paramaṃ prahṛṣyamāṇaḥ ।
niśicarapati-saṅkṣayaṃ viditvā suragaṇa-madhyagato vacas-tvareti ॥ 31॥

atha = nyní; ravir = slunce; avadat = řekl; nirīkṣya = když pohlédl; rāmam = Rámovi; mudita = potěšená, radostná; paramam = nejvyšší; prahṛṣyamāṇaḥ = rozradostněn; niśicarapati = pána zla, Rávanu; saṅkṣayam = úplné zničení; viditvā = když poznal, pochopil; suragaṇa = zástup bohů; madhya = střed; gataḥ = přišel; vacaḥ = slova; tvara = rychle; iti = takto

Nyní Ravi (tj. Slunce) s potěšenou myslí shlédl na Rámu a rozradostnil se velice, když poznal [že se blíží] úplné zničení Rávany (nišičarapati „pán zla“). Přišel do středu zástupu bohů a řekl slovo: „Rychle.“

(Tvara znamená doslova „rychle“ a v moderním jazyku by podobný význam mělo např. „teď“)

॥ इति आदित्यहृदयं मन्त्रम् ॥

---

1. Přehled hlavních teorií o datu vzniku Rámájany je např. v Zbavitel a Vacek (1996, s. 170–173).
2. Rámájana je rozdělena do sedmi částí (kánda). Áditja-hrdajam se nachází v šesté části zvané Juddha-kánda (6.105).
3. Viz rozhovor s Pattabhi Joisem: https://www.korenyjogy.cz/rozhovor-s-pattabhi-joisem-surja-namaskara/
4. „Huge variety of Krishnamacharya’s teachings“ Interview with Srivatsa Ramaswami https://groups.google.com/g/vinyasa-krama-announce/c/9uRJi3O1eOc?pli=1
5. Sriwatsa Ramaswami: „Yoga schools who teach suryanamaskara only the physical aspect without empathizing with Sun, may use this prayer before or during the suryanamaskara practice.“ Z popisiku k videu: https://www.youtube.com/watch?v=nGChJJDV7xY
6. Viz. https://en.wikisource.org/wiki/Aditya_Hridayam
7. Většina textů určených k recitaci obsahuje na konci shrnutí plodů, které má recitace přinést. Označuje se jako „phala–šruti„, což doslova zanmená plody (phala) poslouchání (šruti). Jak název naznačuje, tak těchto plodů můžete dosáhnout recitací textu, ale také posloucháním někoho jiného, kdo text recituje. Některé tradiční autority ale nemají phalašruti v lásce. Často jsou totiž do textu přidány dosti neorganicky a slibují hory doly. Proto je někteří učitelé recitaci vynechávají.