• Ganéša džapa

    Opakování manter (džapa) je snad nejrozšířenější duchovní praxí v Indii a možná i mimo ní. Většinou nestačí jen prostě hodněkrát danou mantru opakovat, ale je potřeba praxi začít nějakými úvodními mantrami a po skončení ji zase uzavřít nějakými závěrečnými mantrami (tradičně toto platí o většině praxí v rámci jógy – dodržuje se to dodnes i na lekcích ásan). Tento úvod a závěr se liší tradice od tradice. Obecně se na úvod vždy vzdává úctu učiteli, bohu Ganéšovi (mimo jiné proto, že odstraňuje překážky), často též Sarasvatí a pak i bohu spojenému s danou tradicí (většinou to je Šiva nebo Krišna).

  • Gurvaštakam (गुर्वष्टकम्)

    Slovo „gurvaštakam“ se skládá ze dvou slov: guru a aštakam. Aštaka je označení pro báseň, která má osm slok. Gurváštakam by se pak dalo přeložit jako „Osm slok o učiteli“. Nalezneme zde sice devět slok, ale poslední je pouze vyjmenováním výsledků či plodů, které čtenář (či posluchač) této básně získá a není tudíž počítána do samotného díla jako takového (drtivá většina kratších i delších sanskrtských textů určených k recitaci končí podobným výčtem zásluh či plodů). Tato báseň je v Indii velice populární a je tradičně připisována Ádi Šankaráčárjovi. Bývá mu připisována celá řada podobných kratších básní, i když je málo pravděpodobné, že by je skutečně napsal všechny.

  • Příběhy o jóginech: Pataňdžali

    (Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.) Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali.

  • Příběh o jóginech: Górakhnáth

    (Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.) Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali. Minule jsi si povídali o Matsjéndranáthovi a dnes je na řadě nejslavnější z Náthů: Górakhnáth. Górakhnáth byl Matsjéndrovým žákem. Je považován za zakladatele linie Náthů (náth sampradája), která je dnes velkým a docela organizovaným duchovním řádem. Pro…

  • Jóginova televize 4: Přebývat jako Já

    Po menší pauze se opět vracím k jóginově televizi (předchozí tipy na filmy najdete zde). Technicky vzato není tento tip o józe, ale spíš o advaita védántě. V praxi se jóga s védántou prolínají často k nerozlišení a nějakou znalost védánty by měl každý jógin/jóginí stejně mít (je to konec konců džňána jóga). Dnešní film je starší životopisný dokument o Šrí Ramanovi Maharšim (1879 – 1950) – slavným světcem z jižní Indie. Navíc tímto dokument provází Ram Dass (Richard Alpert). Co víc si přát 🙂

  • Příběhy o jóginech: Matsjéndranáth

    (Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.) Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali. Začneme s Matsjéndranáthem. Ten je dobře znám i na západě díky tomu, že se podle něj jmenuje jedna ásana. Byl „před-zakladatelem“ (za faktického zakladatele je označován jeho žák Górakhnáth) duchovní linie Náthů (náth sampradája), která existuje dodnes.…

  • Bába Hari Dás: Čtyři očistná cvičení

    Bába Hari Dás (angl. Baba Hari Dass, 1923 – 2018) byl slavným učitelem jógy, který od 70. let pobýval v USA, takže měl velký vliv na „hippie generaci“ jógy. Od roku 1952 držel slib mlčení, a učil pouze tak, že psal na malou tabulku. Učil klasickou hatha jógu, ale kladl velký důraz i na oddanost (bhakti). Napsal také několik knih a v jedné z nich je i popis těchto čtyř cvičení, které mají očistit tělo a připravit ho na praxi pránájámy. Dle mého názoru je to dobře poskládaný program pro ty, kdo chtějí začít s pránájámou, ale nevědí konkrétně jak. (Slyšel jsem, že je učí i Nancy Gilgoff.). Všechny poznámky…

  • Meditace nad úvodní mantrou

    Většina lekcí jógy tradičně začínala nějakou úvodní mantrou. Není to pouze doména jógy – tradičně vlastně cokoli, co bylo alespoň trochu duchovní, začínalo úvodní mantrou – studium, přednáška, obřady, meditace, pránájáma, předčítání, jídlo atd. My se nyní omezíme na lekce ásan. Ty dnes už jen málokdy začínají mantrou. Hodně lidí nemá chuť se nějakou učit, tak se dá na začátek jen třikrát óm anebo se prostě přeskočí a je to. Existují naštěstí výjimky.

  • Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho

    Pataňdžali ve svých Jóga sútrách popisuje velice známou osmi dílnou jógu (aštángajóga), ale kromě ní uvádí ještě jiný systém jógy, která označuje jako krijajóga. Krijajóga by se dalo přeložit jako jóga činu nebo volněji jako praktická jóga. Je popsaná hned na začátku druhé kapitoly. Zkusíme si na ní ukázat, co vše se může v jednoduché sútře skrývat a zároveň důležitost tradičních komentářů k jejímu pochopení. V neposlední řadě je krijajóga také užitečnou praxí pro všechny, kdo by chtěli prakticky pokročit na cestě jógy.

  • Jóga nejsou jen ásany (3. díl) – další praxe

    V předchozích dílech (první, druhý) jsme nejdřív probrali Pataňdžaliho a potom středověkou hathajógu. Teď se podíváme na praxe, které patří do jógy, ale nejsou specifické ani pro klasickou jógu podle Jóga súter ani pro hathajógu. Naproti tomu jsou univerzální a prolínají se všemi možnými tradicemi. Některé z nich jsou asi vůbec nejrozšířenějšími duchovními praxemi v Indii a přilehlých oblastech. Jako v předchozích dílech to bude takový stručný přelet. Jde nám hlavně o představení jógové praxe v její šíři, spíše než o praktický návod.