Durgásaptašlókí

V Indii je populární text známý jako Durgá-saptašatí (durgāsaptaśatī), což doslova zanmená „Sedmset [veršů] Drugy“¹. Hlavní část textu popisuje boj démona Mahišásury a Bohyně v podobě Durgy. Celý má sedmset veršů a jeho recitace trvá (při dobrém tempu) asi dvě hodiny. Existují tací, kteří tento text recitují každý den, ale většina lidí na to nemá čas, a tak existuje taková kondenzovaná verze. A tou je právě Durgá-sapta-šlókí (durgāsaptaślokī), „sedm veršů Durgy“, která se skládá ze sedmi veršů vybraných z oněch sedmi set.

V tradičním chápání exstují dva druhy sanskrtských textů: jedny jsou důležité kvůli svému obsahu a druhé spíše kvůli svému zvuku a jejich recitace je sama o sobě chápána jako duchovní praxe. Do té první kategorie patří třeba Sánkhja-kárika, Jóga sútry, Hatha-pradípika apod. U nich je třeba v první řadě vědět, co znamenají, protože jejich samotný text není nijak básnicky krásný ani není jejich recitaci přisuzována nějaká duchovní síla. Do druhé kategorie patří určitě védské sbírky anebo třeba mantry apod. U nich je význam sice zajímavý, ale hlavní roli hraje jejich recitace.². A sem patří též Durgá-sapti-šlókí. Hlavní smysl tohoto textu není v tom si přečíst překlad (neobsahuje žádnou tajemnou moudrost), ale je lepší ho chápat jako mantru.

Překlad, který naleznete níže, jsem zamýšlel především s ohledem na recitaci orginálu. Není tedy nijak básnický a spíše mi šlo o to, aby člověk věděl, co recituje. Za velkou pomoc s všelijakými gramatickými chytáky (kterých zde nebylo málo) děkuji opět Gábině Juhásové.

---

ज्ञानिनामपि चेतांसि देवि भगवती हि सा ।
बलादाकृष्य मोहाय महामाया प्रयच्छति ॥१॥
jñāninām-api cetāṃsi devī bhagavatī hi sā ।
balād-ākṛṣya mohāya mahāmāyā prayacchati ॥ 1

jñāninām = těch, co mají poznání; api = dokonce; cetāṃsi = vědomí, intelekt; devī = Bohyně; bhagavatī = Bhagavatí, vznešená; hi = pro, neboť; sā = ona; balād = ze síly, silou; ākṛṣya = přitahované; mohāya = oblouznění; mahāmāyā = velká iluze; prayacchati = udržovat, podporovat, roztahovat, rozpínat

Je to vznešená bohyně Mahámája³, která svou silou se zmocní i myslí moudrých a táhne je do poblouznění.

दुर्गे स्मृता हरसि भीतिमशेषजन्तोः स्वस्थैः स्मृता मतिमतीव शुभां ददासि ।
दारिद्र्यदुःखभयहारिणि का त्वदन्या सर्वोपकारकरणाय सदार्द्र चित्ता ॥२॥
durge smṛtā harasi bhītim-aśeṣa-jantoḥ
svasthaiḥ smṛtā matim-atīva śubhāṃ dadāsi ।
dāridrya-duḥkha-bhaya-hāriṇi kā tvad-anyā
sarvopakāra-karaṇāya sadārdra cittā ॥2॥

durge = v těžkostech; smṛtā = pamatována; harasi = ničíš; bhītim = strach; aśeṣa = beze zbytku; jantoḥ = lidí; svasthaiḥ = spokojený; smṛtā = pamatována; matim = mysl, oddanost, modlitba, touha; atīva = velice, nejvíce; śubhām = radostný, potěšený, ctnostný; dadāsi = dáváš; dāridrya = chudoba; duḥkha = utrpení; bhaya = strach; hāriṇi = ničitelko; kā = co; tvat = od tebe; anyā = jiného; sarva = vše; upakāra = pomoc, služba; karaṇāya = ten, kdo dělá; sadā = vždy, neustále; ārdra = jemnou, vřelou, citlivou; cittā = přemýšlející;

Tomu, kdo na tebe⁴ pamatuje v těžkostech, beze zbytku zničíš jeho strach. Kdo na tebe pamatuje ve spokojenosti, tomu naplníš mysl nejvyšší radostí. Ničitelko chudoby, utrpení a strachu! Kdo jiný než ty je kvůli vykonávání vší pomoci, naplněn tak vřelým citem.

सर्वमण्गलमाङ्गल्ये शिवे सर्वार्थसाधिके ।
शरण्ये त्र्यम्बके गौरि नारायणि नमोऽस्तु ते ॥ 3 ॥
sarva-maṇgala-māṅgalye śive sarvārtha-sādhike ।
śaraṇye tryambake gauri nārāyaṇi namo’stu te ॥

sarva = vše; maṇgala = příznivé, požehnané; māṅgalye = to, co přináší požehnání; śive = manželka Šivy, Šakti; sarva = vše; artha = cíl, účel; sādhike = způsobující, ta, co způsobuje; śaraṇye = útočiště; tryambake = tří oká; gauri = bílá; nārāyaṇi = Nárájaní; namaḥ = poklona; astu = ať je; te = tobě

Poklona tobě, která jsi nejvyšším požehnáním, Šakti, která naplňuješ všechny cíle, která jsi útočiště [všech], tří-oká, bílá Nárájaní!

शरणागतदीनार्तपरित्राणपरायणे ।
सर्वस्यार्तिहरे देवि नारायणि नमोऽस्तु ते ॥ 4 ॥
śaraṇāgatadīnārta-paritrāṇa-parāyaṇe ।
sarvasyārtihare devi nārāyaṇi namo’stu te ॥ 4 ॥

śaraṇāgata = ten, kdo hledá útočiště; dīna = ubožák; ārta =trpící; paritrāṇa = ochrana; parāyaṇe = mající za hlavní cíl, mající záměr; sarvasya = veškerou; ārtihare = ničící bolest; devi = Déví; nārāyaṇi = jméno Nárájaní; namaḥ = poklona; astu = ať je; te = tobě

Buď pochválena ničitelko veškeré bolesti, jejímž hlavním cílem je ochrana trpícíh a ubožáků hledajících útočiště.

सर्वस्वरूपे सर्वेशे सर्वशक्तिसमन्विते ।
भयेभ्यस्त्राहि नो देवि दुर्गे देवि नमोऽस्तु ते ॥ 5 ॥
sarva-svarūpe sarveśe sarvaśakti-samanvite ।
bhayebhyas-trāhi no devi durge devi namo’stu te ॥ 5 ॥

sarva = všeho; svarūpe = podstato; sarva = všeho; īśe = paní, vládkyně; sarva = všeho; śakti = Šakti, energie, síla; samanvite = prostoupená, obsahující, mající, vlastnící; bhayebhyaḥ = ze strachů; trāhi = ochraňuj; naḥ = nás; devi = Déví; durge = Durgo; devi = Déví; namaḥ = poklona; astu = ať je; te = tobě

Jsi podstatou všeho, paní všeho, obsahuješ šakti všeho. Ochraňuj nás od strachu, Dévi, Durgo poklona tobě.

रोगानशेषानपहंसि तुष्टा रुष्टा तु कामान् सकलानभीष्टान् ।
त्वामाश्रितानां न विपन्नराणां त्वामाश्रिता ह्याश्रयतां प्रयान्ति ॥ 6 ॥
rogān-aśeṣān-apahaṁsi tuṣṭā ruṣṭā tu kāmān sakalān-abhīṣṭān ।
tvām-āśritānāṁ na vipannarāṇāṁ tvām-āśritā hy-āśrayatāṁ prayānti ॥ 6 ॥

rogān = nemoci; aśeṣān = beze zbytku; apahaṁsi = odstraňuješ; tuṣṭā = spokojená, potěšená; ruṣṭā = nespokojená, pohněvaná; tu = však; kāmān = touhy; sakalān = celé; abhīṣṭān = drahý, toužený; tvām = tobě; āśritānām = ti, kdo se utíkají; na = ne; vipat = neštěstí, kalamita; narāṇām = lidí; tvām = tobě; āśritā = utočiště; hi = zdůraznění; āśrayatām = utíkajících se, hledající útočiště; prayānti = postoupit

Pokud jsi potěšena, odstraňuješ beze zbytku nemoci, [ale] pokud jsi pohněvaná odstraňuješ to, po čem toužíme⁵. Těch, kdo se k tobě utečou, se nedotkne neštěstí. V tobě je útočiště těch, kdo hledají útočiště, když odcházejí [z tohoto světa].

सर्वाबाधाप्रशमनं त्रैलोक्यस्याखिलेश्वरि ।
एवमेव त्वया कार्यमस्मद्वैरिविनाशनम् ॥ ७ ॥
sarvābādhā-praśamanaṁ trailokyasyākhileśvari ।
evam-eva tvayā kāryam-asmad-vairi-vināśanam ॥ 7 ॥

sarvā = vše; ābādhā = bolest, utrpení; praśamanam = uklidňující; trailokyasya = tří světů; akhila = úplně, celá; īśvari = paní; evam = takto; eva = vskutku; tvayā = tebou; kāryam = činnost, jednání; asmad = našich; vairi = nepřítel; vināśanam = zničení, úplná likvidace

Jsi uklidněním všech bolestí, paní všech tří světů! Právě takto ničíš úklady našich nepřátel.

1. Další časté jméno pro tento text je Déví-máhátmja (devīmāhātmya).
2. Samozřejmě mnoho textů je více méně v obou kategoriích – jednak se jejich recitace v sanskrtu chápe jako forma duchovní praxe a zároveň mají obsah, který je dobré znát.
3. Mahámája znamená doslova „velká iluze“.
4. Čistě gramaticky by zde mělo být „kdo na ní pamatuje“, ale druhá půlka věty pak adresuje Bohyni přímo a v češtině by to znělo zvláštně (sanskrt nemá „vykání“, ale „onkání“). Stejně tak i v další větě.
5. Doslova „odstraňuješ drahé touhy“, tj. to co je pro nás drahé.