Rakša bandhan

Následující text je překladem z knihy Svámího Šivánandy „Hindu Fasts & Festivals“ (The Divine Life Society 1997. ISBN 81-7052-039-8. Online je dostupná zde). Svámí Šivánandy má specifický styl psaní a ve svém učením se snažil různé tradice spíše spojovat než rozdělovat. Dokázal stejně nadšeně mluvit o Šivovi, Buddhovi i Ježíšovi. Jeho popisy hinduistických svátků tomu také odpovídají. Následující text není antropologickou studií daného svátku – většina svátků se v různých regionech Indie slaví trochu odlišně a prakticky každá tradice některé svátky slaví hodně a jiné zase vůbec apod. Nabízí nám ale pohled trochu více zevnitř a věřím, že i když nepopíše každý svátek v jeho úplnosti, nabídne lepší vhled do toho, co tyto svátky znamenjí pro jógina, jakým byl Svámí Šivánanda.

Všechny poznámky pod čarou jsou moje.

Rakša bandhan (रक्षाबन्धन)

Rakša bandhan se v jižní Indii nazývá Avani avittam. Připadá na úplněk měsíce šrávan (srpen-září). Je to významný hinduistický svátek. V tento den nosí hinduisté nové posvátné šňůry a nabízejí úlitby vody starověkým ršijům.

V tento den přináší velký prospěch recitace Véd. Tomuto svátku se někdy říká též upákarman¹ a je posvátný obzvláště pro bráhmany, kteří dostali posvátnou šňůru. Když dostane bráhmanský chlapec posvátnou šňůru, symbolicky se otevře jeho třetí oko neboli oko moudrosti. Svátek upakarman připomíná nositeli této posvátné šňůry její duchovní význam. Bráhmani také nabízejí úlitby vody svým předkům, kterým jsou zavázáni za své zrození a velkým mudrcům, kterým jsou dlužni za své duchovní znalosti a Védy samotné. Správný hinduista nezapomíná na ty, kdo mu prokázali dobrodiní.

Následovníci čtyř různých Véd mají své upákarmany v různých dnech.²

Tento den uvázala Šačí, manželka Indry, okolo jeho zápěstí posvátnou šňůrku či amulet, když byl poražen démony. Poté Indra, král bohů, zvítězil nad démony díky síle této ochrany (rakša znamená „ochrana“) a získal zpět město Amarávati.

V severní Indii tento den uvazují sestry na zápěstí bratrům amulet zvaný rakša nebo rakhi jako ochranu před zlem na následující rok. Podobně také bráhmani a puróhiti³ uvazují amulety na zápěstí svých patronů a na oplátku dostávají dary.  Při uvazování rakhi nebo hedvábné šňůrky se recituje mantra. Hedvábná šňůrka je nabitá silou následující mantry:

येन बद्धो बलिराजा दानवेन्द्रो महाबल:।
तेन त्वामपि बध्नामि रक्षे मा चल मा चल ॥
yena baddho balirājā dānavendro mahābalaḥ ।
tena tvāmapi badhnāmi rakṣe mā cala mā cala ॥

„[Rakšu], kterou byl spoután velmi mocný král Bali, pán démonů, ti uvazuji. Rakšo nehýbej se, nehýbej se (nespadni).“⁴

Síla této mantry chrání nositele proti zlým vlivům.

---

1. Upákarman (उपाकर्मन्) = ze sanskrtu „příprava, započetí”. Jakmile bráhmanský chlapec dosáhne určitého věku (někdy okolo 8-12 let) a naučí se správně vyslovovat gájatrí mantru, dostane zasvěcení v rámci, kterého dostane „posvátnou šňůru“ (jadžňópavíta, यज्ञोपवीत). Tomuto obřadu se říká upanajana (उपनयन). Podobným obřadem mohou projít i kšatrijové a vaišové, i když dnes se hodně debatuje o tom, že by měl být otevřený všem. Bráhmani pak nosí tuto šňůru neustále (kšatrijové a vaišjové jen při určitých příležitostech). Pokud je již opotřebovaná je možné je vyměnit právě v tento den. Tomuto obřadu výměny posvátné šňůry se říká upakarman
2. Přesný den, na který připadá upákarman různých bráhmanů se hodně liší i podle regionu. Konkrétně na úplněk měsíce šrávan nejčastěji bývá upákarman pro bráhmany následující Jadžurvédu. Ostatní mají upákarmany v rozmezí přibližně jednoho měsíce před nebo po tomto datu.
3. Puróhita je něco jako „rodinný obřadník“.
4. V knize svámího Šivánandy je anglický přepis a jeho překlad. Zde jsem našel originál mantry v sanskrtu a překlad je také přímo ze sanskrtu.