-
Gurupáduká-stótra
Gurupáduká-stótra je velice populární báseň. Fakt nepřeháním – zkuste si ji vyhledat na youtube (i když půlka jsou kopie jedné původní nahrávky 🙂 ). Tohle je např. jedna z nahrávek (moje oblíbená), která ma nyní asi 9 milionu shlédnutí: Jako snad všechny básně, u kterých není jasný autor, je připisovaná Ádi Šankaráčárjovi. Ale opět to nejspíš není pravda, resp. nemáme žádný důvod, proč si myslet, že ji Ádi Šankaráčárja skutečně napsal. Gurupáduká-stótra by šlo doslova přeložit jako „báseň o sandálech učitele“, ale tento překlad by asi nebyl moc jasný. Páduky jsou něco jako dřevěné sandály a dodnes je běžně nosí asi jen asketi. Vypadají např. takhle: Hlavní funkční rozdíl oproti…
Také by vás mohlo zajímat
Je jóga náboženství?
Stručná historie jógy v Čechách – do 2. světové války
Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho
-
Nový překlad: Átmabódha připisovaná Ádi Šankaráčárjovi
Je tu na stažení další překlad ze sanskrtu. Tentokrát je to text z tradice advaita-védánty. Je to kratší dílo (68 veršů) shrnující základy této nauky. Jeho autorství není úplně jisté. Obecně je připisováno přímo Ádi Šankaráčárjovi, avšak je pravděpodobné, že přímo on tento text nenapsal. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. I když tento text nijak nesouvisí s jógou dávám ho sem proto, že je to jeden z primárních textů k indickým formám spirituality (věřím, že smyslem těchto stránek je studium původních textů). Primárně jsem tento překlad ovšem…
-
Átma-šataka
“Átma-šataka” je na západě velice známou básní. Někdy se jí říká také “Nirvána-šataka” nebo jednoduše “Čidánanda” a tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi, kterému je připisována nekonečná řada kratkých básní. U drtivé většiny můžeme o jeho autorství z úspěchem pochybovat a tato báseň není výjimkou. Řekl bych, že si v tomto případě můžeme být dokonce jisti tím, že ji Ádi Šankaráčárja nenapsal. Důvody mne napadají hned dva: první je, že Ádi Šankaráčrája by v refrému jen těžko použil slova “Šivó’ham / jsem Šiva”, protože byl višnuistou. Druhý důvod je gramatika této básně. Ta je totiž tak prostá až je to zarážející. Většina učenců minulosti i současnosti se snažila spíše ukázat svoji…
-
Šiva-paňčákšara stótra
Šiva-paňčákšara stótra je krátká báseň věnovaná Šivovi. Paňča (pañca) znamená pět a akšara (akṣara) znamená doslova “nezničitelné” anebo v přeneseném slova smyslu je to značení pro slabiku či hlásku. Paňčákšara, pak znamená “Pět slabik” a je to označení pro nejaslavnější mantru boha Šivy – namah šivája (namaḥ śivaya). Právě tato pěti slabičná mantra je hlavním námětem této básně. Celá báseň má pět slok a každý z nich začíná na jednu ze slabik této mantry a opět se opakuje na konci každé sloky. Je to vlastně rozvinutí pětislabičné mantry do popisu boha Šivy a jeho tradičními tituly. Jako mnoho podobných básní je i tato připisována Ádi Šankaráčárjovi – a jako u…
-
Příběhy o jóginech: Ádi Šankaráčárja
(Tato série článků původně vznikla pro časopis Jóga Dnes a vyšla asi před rokem. Postupně uveřejním všech šest dílů i zde.) Tradiční jógové texty bývají většinou technické anebo filosofické. O slavných jóginech jsou zde nanejvýš stručné zmínky – nejčastěji pouze jména. Ovšem v lidové tradici najdeme celou řadu příběhů spojených s významnými jóginy minulosti. Bývají to zábavné příběhy, kde se to jen hemží zázraky, bohy i démony. V této sérii článků bychom si některé takové příběhy ukázali. V minulém díle jsme si povídali o legendách ze života Pataňdžaliho. Končili jsme tím, že ve své druhé inkarnaci (podle Pataňdžali čaritra) byl Pataňdžali Svámím Góvindou, který byl učitel Ádi Šankaráčárji. A o něm si budeme…
-
Gurvaštakam (गुर्वष्टकम्)
Slovo “gurvaštakam” se skládá ze dvou slov: guru a aštakam. Aštaka je označení pro báseň, která má osm slok. Gurváštakam by se pak dalo přeložit jako “Osm slok o učiteli”. Nalezneme zde sice devět slok, ale poslední je pouze vyjmenováním výsledků či plodů, které čtenář (či posluchač) této básně získá a není tudíž počítána do samotného díla jako takového (drtivá většina kratších i delších sanskrtských textů určených k recitaci končí podobným výčtem zásluh či plodů). Tato báseň je v Indii velice populární a je tradičně připisována Ádi Šankaráčárjovi. Bývá mu připisována celá řada podobných kratších básní, i když je málo pravděpodobné, že by je skutečně napsal všechny.
Také by vás mohlo zajímat
Gustav Meyrink a hathajóga
Nová kniha: Ze života vznešeného Kršny (př. Z. Štipl)
Rakša bandhan
