-
Je jóga náboženství?
Tato otázka se vždy čas od času vynořuje, a to obzvláště v křesťanských kruzích. Mnoho kněží má totiž pocit, že v józe se objevuje příliš mnoho hinduistických božstev na to, aby to bylo jen cvičení, a proto považují jógu za propagaci hinduismu. V USA se tyto diskuse dostaly dokonce až k soudu.Mnoha lidem to zase přijde jako zbytečná otázka, protože se nehlásí k žádné církvi, a proto se ani neobávají toho, že by praktikovali hinduismus, aniž by o tom věděli. Ale myslím si, že tahle otázka může být zajímavá pro všechny. Stručně Pokud bychom se zeptali, jestli je jóga z podstaty hinduistická, tak si můžeme rovnou dát stručnou odpověď: ne. A to už z toho prostého důvodu,…
Také by vás mohlo zajímat
Po stopách jógy 1: Nejstarší zmínky
Čtěte Bhagavadgítu!
Nejstarší česká učebnice jógy na stažení
-
Jaký je rozdíl mezi purušou a brahman?
V indické filosofii narazíme na celou řadu odborných termínů. Dvěma velice častými označeními pro „absolutno“ je puruša a brahman. Jógové knihy se těmito termíny jen hemží. Otázkou je: je puruša totéž co brahman, anebo je to něco jiného? Není žádná „indická filosofie“ Tím hned narazíme na další problém. Ono totiž nic jako „indická filosofie“ neexistuje. Je to spíše velké množství škol a tradic, které se vyskytovaly a vyskytují na území indického subkontinentu. I když si to zúžíme na sanskrtské tradice, a ještě více omezíme pouze na hinduistické, tak stále dostaneme poměrně velké množství filosoficko-duchovních škol, které se často stavěly do vzájemné opozice. Většina těchto škol má svoje vlastní termíny, ale v drtivé…
Také by vás mohlo zajímat
Nová sekce: „Na stažení“
Jóginova televize 4: Přebývat jako Já
Ganéš čaturthí
-
Nový překlad: Átmabódha připisovaná Ádi Šankaráčárjovi
Je tu na stažení další překlad ze sanskrtu. Tentokrát je to text z tradice advaita-védánty. Je to kratší dílo (68 veršů) shrnující základy této nauky. Jeho autorství není úplně jisté. Obecně je připisováno přímo Ádi Šankaráčárjovi, avšak je pravděpodobné, že přímo on tento text nenapsal. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. I když tento text nijak nesouvisí s jógou dávám ho sem proto, že je to jeden z primárních textů k indickým formám spirituality (věřím, že smyslem těchto stránek je studium původních textů). Primárně jsem tento překlad ovšem…
Také by vás mohlo zajímat
Překlad a přepis názvů pozic II. série
Durgásaptašlókí
Jaký je rozdíl mezi purušou a brahman?
-
25 tattev pode sánkhji: manas, indrija, tanmátry a živly
Tento článek navazuje na dva předchozí (první o purušovi a prakrti a druhý o buddhi a ahankáře) Rozhodl jsem se trochu vylepšit strukturu, protože nyní to začíná být komplikované. Aby se v textu lépe orientovalo, rozdělil jsem ho na jednotlivé části, které jsem i očísloval. Jsem si vědom toho, že většinu zajímá především nějaký stručný jasný popis jednotlivých tattev. Na druhou stranu málokdy bývá všechno úplně jasné a jsou zde různé detaily, o kterých se vedou debaty. Začal jsem proto jako vždy citátem ze Sánkhja-káriky s krátkým komentářem, kde se snažím stručně shrnout to hlavní. Pokud se k tomuto tématu pojí ještě něco dalšího zajímavého, ale není to úplně zásadní,…
-
Átma-šataka
„Átma-šataka“ je na západě velice známou básní. Někdy se jí říká také „Nirvána-šataka“ nebo jednoduše „Čidánanda“ a tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi, kterému je připisována nekonečná řada kratkých básní. U drtivé většiny můžeme o jeho autorství z úspěchem pochybovat a tato báseň není výjimkou. Řekl bych, že si v tomto případě můžeme být dokonce jisti tím, že ji Ádi Šankaráčárja nenapsal. Důvody mne napadají hned dva: první je, že Ádi Šankaráčrája by v refrému jen těžko použil slova „Šivó’ham / jsem Šiva“, protože byl višnuistou. Druhý důvod je gramatika této básně. Ta je totiž tak prostá až je to zarážející. Většina učenců minulosti i současnosti se snažila spíše ukázat svoji…
Také by vás mohlo zajímat
Život Šrí Krišnamáčárji (1. část) – mládí a studium
Sanskrt a čeština
Co je špatně v knize Dech od J. Nestora
-
25 tattev podle sánkhji: buddhi, ahankára
V předchozí části jsme mluvili o purušovi a prakrti. Z purušy už nic dalšího nevzniká, ten je tak, jak je. Ale z prakrti postupně emanuje dalších 23 tattev. Popis pojmeme jako posledně, tj. formou volného komentáře přímo k Sánkhja-kárice. Nerad bych aby vznikl dojem, že sánkhja je jen o těchto 25 tattvách. Sánkhja samozřejmě řeší mnohem více. My se na ně omezíme především kvůli tomu, že se o ně opírá i učení Jóga súter, a jejich znalost Pataňdžali předpokládal. A zároveň sánkhja obsahuje více textů než právě Sánkhja-káriku – například detailnější jsou středověké Sánkhja-sútry. Zaměřuji se pouze na Sánkhja-káriku z toho důvodu, že vznikla ve stejné době jako Jóga-sútry (resp.…
-
25 tattev podle sánkhji: puruša a prakrti
Sánkhja je chápána jako jedna z šesti ortodoxních filosofických škol hinduismu, která tvoří s jógou docela úzkou dvojici. Sánkhja doslova znamená “počítání” či “vypočítávání”. Je to škola, která toho dost vypočítává, má různé kategorie, ty rozděluje na další podkategorie apod. Její osu tvoří “vypočítávání” 25 tattev. Ty jsou nejen základem sánkhji, ale tvoří i základ Pataňdžaliho jógy. Bez nadsázky můžeme říct, že bez pochopení těchto tattev nejde porozumět Jóga sútrám. Navíc toto učení proniklo i do mnoha dalších oblastí, např. do džjótiše (indické astrologie) nebo ájurvédy. I v češtině je dostupná celá řada textů, které popisují základy sánkhji. Bohužel ale dochází k tzv. efektu tiché pošty. Kdysi dávno to někdo…
-
Jóga mezi tělocvikem a mystikou
Tohle je takový závěrečný díl série „Po stopách jógy” – už to ale není analýza pojmu jóga ve starých textech, ale zamyšlení nad chápáním jógy v současné době na západě. Málo co prošlo tak prudkou transformací v posledních šedesáti letech jako právě jóga.
Také by vás mohlo zajímat
6 věcí, které jste (možná) nevěděli o sanskrtu
Kolik času věnovat ásanám
Ghéraṇḍa saṃhitá: Meditace
