-
Gurupáduká-stótra
Gurupáduká-stótra je velice populární báseň. Fakt nepřeháním – zkuste si ji vyhledat na youtube (i když půlka jsou kopie jedné původní nahrávky 🙂 ). Tohle je např. jedna z nahrávek (moje oblíbená), která ma nyní asi 9 milionu shlédnutí: Jako snad všechny básně, u kterých není jasný autor, je připisovaná Ádi Šankaráčárjovi. Ale opět to nejspíš není pravda, resp. nemáme žádný důvod, proč si myslet, že ji Ádi Šankaráčárja skutečně napsal. Guru-páduká-stótra by šlo doslova přeložit jako „báseň o sandálech učitele“, ale to nám moc neřekne. Páduky jsou něco jako dřevěné sandály. Dřív to byla běžná obuv, a ještě dnes je nosí někteří asketi. Vypadají např. takhle: Hlavní funkční rozdíl…
Také by vás mohlo zajímat
Bhagavadgíta – audio kniha v češtině
Íšópanišad
Tipy na 10 knih pro začátek duchovního hledání
-
Ádtija-hrdaja (hymnus na slunce)
Jedním z nejvýznamnějších sanskrtských eposů je Rámájana. Její datace je komplikovaná, protože jako většina velkých děl nejspíš nevznikla hned, ale byla postupně upravována a rozvíjena. Řekněme, že se pohybujeme někdy od 4. stol. př. Kr. až po 3. stol. po Kr. Rámájana popisuje příběh prince Rámy, jehož manželku unesl démon Rávana. Ráma se ji vydá hledat a cestou získá za spojence opičí (a medvědí) království. Nakonec dorazí až na Lanku, kde sídlí Rávana. Souboj Ráma a Rávany je pak vrcholem celého příběhu. A těsně před tím, než tento souboj vypukne se v textu nachází krátký hymnus na slunce jménem Áditja-hrdaja. Áditja-hrdaja se z textu Rámájány tak trochu osamostatnila. Je to velmi oblíbený krátký…
Také by vás mohlo zajímat
Přiškrcení jako jógová technika
Žáci Šrí Krišnamáčárji
Jóginova televize 3: Jógini Tibetu
-
Na stažení: Malý slovníček přepisu častých sanskrtských slov
Píšete zrovna nějakou jógovou práci nebo článek a chcete si být jisti, že použijete správný přepis jmen ásan nebo jiných jógových technik? Tak tohle je přesně pro vás! Do sekce na stažení přibyl „Malý slovníček přepisu častých sanskrtských slov“, kde najdete český přepis názvů nejčastějších ásan a dalších technik. Tento slovníček zatím není hotový. Ale může být pro někoho užitečný už teď (je tam 9 stran termínů, což není málo) a tak jsem si řekl, že ho sem dám na stažení. Zatím se osvědčil lidem, které učím na různých učitelských tréninzích, tak třeba bude užitečný i pro vás.
Také by vás mohlo zajímat
Nejstarší česká učebnice jógy na stažení
Příběh o jóginech: Górakhnáth
Krišnamáčárjova „život zachraňující“ série
-
Pátrání v textech: rozluštění pozice (uttána) mandúkásany v Ghéranda sanhitě
Někdy je zajímavé se trochu pošťourat se v nějakém sanskrtském textu detailněji. Už dříve jsem to zkoušel třeba v článku o přiškrcení jako jógové technice. Tentokrát zde půjde o něco konkrétnějšího: jak by měla vypadat pozice uttána–mandúkásana podle Ghéranda-sanhity? A jak může snadno vzniknout jógový guláš? Co je Ghéranda-sanhitá? Ghéranda sanhitá je jeden z pozdějších hatha-jógových textů. Vznikla někdy na začátku 18. stol. Ghéranda-sanhitá byla poprvé přeložena do angličtiny už v roce 1895 (od S. C. Vasua). Byl to jeden z prvních hatha-jógových textů, se kterými se západ obeznámil. V roce 1908 vyšel německý překlad jako součást knih „Fakire und Fakirtum in alten und modernen Indien“ od Richarda Schmidta (viz sekce na stažení) a velkou část z něj…
-
A.G. Mohan: Nesprávný přístup k praxi jógy
Tato krátká ukázka pochází z knihy „Yoga for Body, Breath and Mind“ od A. G. Mohana, který je jedním z dlouholetých žáků šrí T. Krišnamáčárji. Dokonce je to jediná kniha, ke které Krišnamáčárja sám napsal předmluvu (v sanskrtu). Pro mne osobně to byla nesmírně přínosná kniha v mojí ásanové (a pránájámové) praxi a rozhodně ji mohu doporučit – je pak naprosto nezbytná pro ty, koho zajímá jóga v tradici T. Krišnamáčárji. Tohle je poslední kapitola a kdysi dávno jsem přeložil část o stoji na hlavě, protože byla zrovna aktuální. Řekl jsem si, že nemá cenu si ji nechávat jen na disku a tak jsem překlad trochu vyčistil a zde je: – – – Jakákoli…
-
Nový překlad: Átmabódha připisovaná Ádi Šankaráčárjovi
Je tu na stažení další překlad ze sanskrtu. Tentokrát je to text z tradice advaita-védánty. Je to kratší dílo (68 veršů) shrnující základy této nauky. Jeho autorství není úplně jisté. Obecně je připisováno přímo Ádi Šankaráčárjovi, avšak je pravděpodobné, že přímo on tento text nenapsal. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. I když tento text nijak nesouvisí s jógou dávám ho sem proto, že je to jeden z primárních textů k indickým formám spirituality (věřím, že smyslem těchto stránek je studium původních textů). Primárně jsem tento překlad ovšem…
-
Přiškrcení jako jógová technika
Tentokrát bych se chtěl podělit o jednu zajímavost a rovnou na začátku hlásím: Tohle doma nezkoušejte! Před časem jsem psal pro Jóga Dnes článek o Šiva-sanhitě. Znovu jsem ji tedy otevřel a procházel text, abych vymyslel, co o něm napsat a vměstnat to na dvě stránky časopisu. Při tom jsem narazil na pasáž, které jsem si nikdy předtím nevšiml a docela se vymyká obecné představě o „jógových technikách“. Je v části textu, kde se popisuje mnoho různých technik a meditací, a proto mezi nimi snadno zanikne. Na mě vyskočila, asi protože jsem zrovna nedávno četl o podobné technice v rámci tibetského tantrického buddhismu. Podívejme se nejdřív přímo na text. Šiva-sanhitá…
Také by vás mohlo zajímat
6 věcí, které jste (možná) nevěděli o sanskrtu
Ghéraṇḍa saṃhitá: Meditace
Sanskrt a čeština
-
Durgásaptašlókí
V Indii je populární text známý jako Durgá-saptašatí (durgāsaptaśatī), což doslova zanmená „Sedmset [veršů] Drugy“. Hlavní část textu popisuje boj démona Mahišásury a Bohyně v podobě Durgy. Celý má sedmset veršů a jeho recitace trvá (při dobrém tempu) asi dvě hodiny. Existují tací, kteří tento text recitují každý den, ale většina lidí na to nemá čas, a tak existuje taková kondenzovaná verze. A tou je právě Durgá-sapta-šlókí (durgāsaptaślokī), „sedm veršů Durgy“, která se skládá ze sedmi veršů vybraných z oněch sedmi set. V tradičním chápání exstují dva druhy sanskrtských textů: jedny jsou důležité kvůli svému obsahu a druhé spíše kvůli svému zvuku a jejich recitace je sama o sobě chápána…
Také by vás mohlo zajímat
Dattátréja džajantí
Šiva-paňčákšara stótra
Přepisy a překlad názvů pozic z 1. série
-
Íšópanišad
Upanišad existuje velké množství, ale ne všechny jsou považovány za stejně podstatné. Největší autority obecně požívají ty nejstarší, které jsou označované jako mukhja upanišady (tradičně jich je deset, akademicky tam paří ještě tři další). Takový populární přehled o Upanišadách obecně naleznete v tomto videu. Íšópanišad patří právě k těmto nejstarším, i když o její přesně dataci se vedou velké spory – bylo to někdy okolo 6. stol. př. Kr. nebo i dříve (hlavní spory se točí okolo pořadí, ve kterém nejstarší Upanišady vznikaly). Dataci vůbec neusnadňuje fakt, že Íšópanišada je velice stručná a zároveň je psaná básnickým stylem. Není proto vždy úplně jasně srozumitelná. Už na první přečtení je zřejmé,…
Také by vás mohlo zajímat
Nové video: tantrické mantry
Jóga nejsou jen ásany (2. díl) – techniky klasické hatha jógy
Je jóga náboženství?
-
Šiva-paňčákšara stótra
Šiva-paňčákšara stótra je krátká báseň věnovaná Šivovi. Paňča (pañca) znamená pět a akšara (akṣara) znamená doslova „nezničitelné“ anebo v přeneseném slova smyslu je to značení pro slabiku či hlásku. Paňčákšara, pak znamená „Pět slabik“ a je to označení pro nejaslavnější mantru boha Šivy – namah šivája (namaḥ śivaya). Právě tato pěti slabičná mantra je hlavním námětem této básně. Celá báseň má pět slok a každý z nich začíná na jednu ze slabik této mantry a opět se opakuje na konci každé sloky. Je to vlastně rozvinutí pětislabičné mantry do popisu boha Šivy a jeho tradičními tituly. Jako mnoho podobných básní je i tato připisována Ádi Šankaráčárjovi – a jako u…
