Jóga sútry
Níže najdete můj překlad klasického díla jógy – Pataňdžaliho Jóga súter. Přemýšlel jsem, jak napsat úvod a vyšlo mi, že nejlepší to bude pojmout formou otázek a odpovědí:
O čem jsou vůbec Jóga sútry?
Nějak se šíří představa, že Jóga sútry jsou nějakým shrnutím jógové filosofie. Není to úplně pravda. Pataňdžali se hlavně zaměřuje na praxi poměrně úzce definované jógy – na praxi soustředění. Nejde tedy ani o jógu v celé své šíři, ale o jeden její aspekt – člověk sedí, medituje a koncentruje se na něco (v Pataňdžaliho případě třeba na mantru óm, na Boha (íšvara) apod.). Pro celou jógu je to ale dost zásadní aspekt – jakákoli duchovní praxe totiž předpokládá schopnost alespoň nějakého soustředění (i když nemusí vyžadovat míru soustředění, na kterou cílí Pataňdžali). Můžeme dokonce předpokládat, že tohle byla jakási původní jógová praxe a až později se objevily další techniky.
Proč jsou Jóga sútry důležité? Proč bychom je měli studovat?
V dnešní době jsou Jóga sútry chápány jako úplná Bible jógy. Vždycky tomu ale tak nebylo. Většinu historie byly Jóga sútry jen jedním z mnoha jógových spisů a dokonce tak od 17. století až do druhé poloviny 19. století byly prakticky zapomenuté. Jejich obnovenou popularitu nastartoval na západě Svámí Vivékánanda a později v Indii T. Krišnamáčárja. Právě Krišnamáčárja označil Jóga sútry za hlavní jógový spis a to se skrze jeho žáky (Pattabhi Jois, B.K.S. Iyengar, T.K.V. Desikachar, A.G. Mohan a další) dostalo do moderní ásanové jógy. Můžeme to hezky vidět třeba ve srovnání s hatha-jógou Svámího Šivánandy. Ten na Jóga sútry velký důraz nekladl a jeho žáci je sice později komentovali, ale tento spis se nikdy nedostal do středu jejich zájmu. Také to vysvětluje, proč nemáme prakticky žádná stará vyobrazení Pataňdžaliho.
Na druhou stranu je třeba dodat, že svého času byly Jóga sútry oblíbené (vrchol byl asi v 11.-12. století) a obsahují mnoho zajímavých věcí k filosofii, ale především k praxi jógy jakožto praxe meditačního soustředění. Jak už bylo napsáno výše: hlavní téma Jóga súter je rozvíjení koncentrace a koncentrace se hodí pro jakoukoli duchovní praxi. Dokonce i pro praxi ásan člověk potřebuje nějakou míru koncentrace. A proto mohou být Jóga sútry užitečné i pro ty, co se nebudou věnovat pouze čistě praxi osmi-dílné jógy podle Pataňdžaliho. Ne nadarmo je Krišnamáčárja považoval za podstatné.
Proč je překlad občas docela těžko srozumitelný a nejasný?
Překlad se dá udělat tak, že se občas trochu upraví a nějaké věty se rozšíří a text pak bude srozumitelný sám o sobě. Ale tím se překladatel vlastně dopustí podvodu a připraví čtenáře o to nejdůležitější. Jóga sútry v sobě skrývají komplexní filosofické „pozadí“, ze kterého vyrůstají. Pokud se snažíme Jóga sútry udělat „srozumitelnější“, tak zahlazujeme jejich myšlenkovou hloubku. Ale právě tato myšlenková hloubka je to, co na nich nejvíce zajímalo jóginy i učence minulosti i současnosti. Jinak dojdeme jen k tomu, že Jóga znamená na nic nemyslet a samádhi je, že jsme v pohodě apod. Pak se můžeme divit, co ty lidi na těch Jóga sútrách vůbec viděli 🙂
Jóga sútry není možná dobré chápat jako samostatný text v dnešním slova smyslu. Jednotlivé sútry spíše představují malé zipové soubory, které je potřeba teprve rozbalit, abychom se dostali k jejich obsahu (toto přirovnání použil velice výstižně Edwin Bryant). To, co nám pomůže pomoci sútry rozbalit jsou pak tradiční komentáře.
Jaké jsou tradiční komentáře k Jóga sútrám?
V průběhu dějin komentovali Jógy sútry různí jógini či učenci. Některé z těchto komentářů se těší velké vážnosti a některé z nich menší. Zajímavé je, že se obecně docela shodují. Jsou mezi nimi rozdíly ohledně některých dílčích detailů (kde končí a začínají jednotlivé úrovně samádhi, jestli puruša vnímá svůj odraz v buddhi nebo ne apod.), ale jde spíše o technické detaily. Např. Brahma-sútry (Védánta-sútry) mají také celou řadu komentářů. Ty se ale rozcházející někdy zcela zásadně a daly tak vzniknout téměř protikladným filosofickým školám.
Tradičně je nejautoritativnější komentář Vjásův. Jmenuje se sāṃkhya-pravachana-bhāṣya („vysvětlení sámkhji„) a zkráceně se mu říká prostě vyāsa-bhāṣya („Vjásův komentář“). Ten má takovou autoritu, že ho mnoho lidí považuje přímo za součást Jóga súter. „Postačí, když řekneme, že stejně jako většina indických tradic považujeme díla Pataňdžaliho a Vjási za jeden celek, jeden text skládající se ze dvou částí, které se doplňují.“1
Tak soudil např. i Šrí T. Krišnamáčárja a do 20. století vlastně ani neexistovaly vydání či rukopisy Jóga súter, které by obsahovali pouze Pataňdžaliho text. Ostatní důležité komentáře:
Tattva-vaiśāradī od Váčaspati Mišry (Vācaspati Miśra). Váčaspati Mišra byl velkým učencem a kromě Jóga súter napsal i celou řadu dalších komentářů k velkému množství děl z různých filosofických škol. Žil nejspíše v 8. nebo 9. století.
Yoga-vārttika od Vidžňánabhikšua (Vijñāna-bhikṣu). Vidžňánabhikšu komentuje Pataňdžaliho z hlediska védánty a jeho komentář je plný citátů z Bhagavadgíty, Upanišad a dalších zdrojů. Některé autority z oblasti jógy ho neuznávají kvůli tomu, že se pířliš snaží napasovat metafyziku védánty na jógy. Jiní ho kvůli tomu naopak mají rádi. Komentář vznikl asi v 16. století.
Rāja-mārttaṇḍa (často označovaný jako Bhojavṛtti) od Bhódžarádži (Bhojarāja). Bhódža byl významným králem a učencem/jóginem v jedné osobě. Žil v letech 1019-1054. Jeho komentář Jóga súter není komentářem k Vjásově komentáři (jako ostatní), ale glosuje přímo sútry samotné. Jeho styl je méně formální a hodně se opírá o vlastní zkušenost (z textu je zřejmé, že Bhódža se věnoval praxi meditace podle Pataňdžaliho).
Bhāsvatī od Hariharánanda Áranji (Hariharānanda āraṇya). Hariharánanda Áranja byl velkým odborníkem za sámkhju a de facto ji obnovil a udržel pro 20. století. Tento komentář napsal v sanskrtu a je to jediný komentář z 20. století, které je uznáván za tradiční. O jeho životě se mnoho neví, protože svým žákům zakázal, aby napsali jeho životopis. Byl ovšem mimo řádným jóginem – posledních asi 20 let svého života strávil v jedné malé místnosti, kde pouze meditoval a ve vyhrazeném čase mluvil s žáky.
Kromě toho existuje ještě celá řada důležitých komentářů. Tyto jsou ale obecně považovány za hlavní.
A proč bychom měli vůbec ty tradiční komentáře studovat? Nejde přece o to, abychom každý za sebe pochopili, co Pataňdžali myslel a ne, jak si ho vyložil někdo jiný?
V dnešní době se rozmohla tendence překládat Jóga sútry (a další texty ze sanskrtu) metodou „co si asi tak myslím, že by to mohlo znamenat“. Pak to může vypadat, že výklad Jóga súter je pouze otázkou autora překladu. Na západě máme někdy tuto tendenci – vzít si věci z jiné kultury, ignorovat jejich kontext a vyložit si je po svém s přesvědčením, že jsme snědli všechnu moudrost světa. Zrovna oblast jógy je toho výborným příkladem. „I když se jóga zabývá a pracuje s naším biologickým tělem a myslí, je to ve skutečnosti produkt určité kultury a může být pochopena jedině s odkazem na kulturu, která ji stvořila po 99,9% historie ji utvářela. Lidé, kteří vykládají o podstatě jógy na základě znalosti doslova 4% její historie dávají na odiv nejen neúmyslnou pýchu, ale také nedostatek pochopení pro míru vzdělanosti, kterou sama tato tradice vyžadovala k tomu, aby se o ní dalo mluvit a předávat ji.“ 2
Neměly by tento překlad Jóga súter být tedy také s nějakým komentářem?
Jóga sútry s komentářem ještě chystám, ale to je plán na x let. Pokud vás toto téma zajímá, tak pořádám workshopy, tak vybrané sútry vykládáme.
Jak staré jsou Jóga sútry?
Všechny indické texty se špatně datují. To je obecné pravidlo 🙂 Takže existuje mnoho rozdílů. Např. D. Zbavitel a J. Vacek uvádějí, že „indologové ho většinou umisťují do druhého nebo třetího století našeho letopočtu“ 3.
Ovšem např. dva zřejmě největší současní akademičtí odborníci na Jóga sútry je datují velmi rozdílně. Michel Angot soudí, že Jóga sútry měly původně pouze 3 kapitoly, byly buddhistickým dílem (anebo alespoň hodně ovlivněné buddhismem) a vznikly do 1. stol. n. l. Čtvrtou kapitolu pak napsal hinduista jménem Vjása možná až v 6. nebo 7. stol. a dodal k Jóga sútrám komentář, který je „hinduizoval“.4
Na druhou stranu podle Philipa Maase napsal Jóga sútry i Vjása bhášja (Vjásův komentář) jeden člověk (sútry možná posbíral z různých starších zdrojů, dal je dohromady a připsal komentář). Protože v textu jsou reakce na buddhistickou vidžňánavádu, tak mohl vzniknou až po vzniku této školy. Podle Maase to bylo v letech 325–425 n.l. (k této dataci se podle všeho přiklání i J. Mallinson a M. Singleton).5
Související články
- Po stopách jógy 1: Nejstarší zmínky
- Po stopách jógy 2: Kršna a Pataňdžali
- Esence jógové praxe podle Pataňdžaliho
- Jóga nejsou jen ásany (1. díl) – aštánga jóga
Poznámky
- Swami Veda Bharati: Yoga-sūtras of Patañjali with the Exposition of Vyāsa. Himalayan Institute India 2015. ISBN 0-89389-092-8, str. 8.
- Christohper Wallis: Hippie in Bhairava Clothing, The Dangers of cultural Appropriation (online: http://www.sutrajournal.com/a-hippie-in-bhairavas-clothing-the-dangers-of-cultural-appropriation-by-christopher-wallis). „In fact, though yoga addresses and interacts with biological bodies and minds, it is a cultural product and can only be understood with reference to the culture that birthed it and shaped it for 99.9% of its lifetime so far. People who comment on the nature of yoga based on their knowledge of literally 4% of its history are displaying not only unintentional hubris, but also lack of awareness of the degree of education required by the tradition itself in order to be qualified to speak on it and represent it.“
- D. Zbavitel & J. Vacek: Průvodce dějinami staroindické literatury. Arca JiMfa 1996. ISBN 80-85766-34-5, str. 444
- Viz David G. White: The Yoga Sutra of Patanjali: A Biography. Princeton University Press 2014. ISBN 978-0691143774, str. 232.
- Viz také Philippe A. Maas: A Concise Historiography of Classical Yoga Philosophy. In: Eli Franco (ed.), Periodization and Historiography of Indian Philosophy. Vienna: Sammlung de Nobili, Institut für Südasien-, Tibet- und Buddhismuskunde der Universität Wien, 2013, p. 53-90. On-line: https://www.academia.edu/3520571/A_Concise_Historiography_of_Classical_Yoga_Philosophy