Jóga sútry – 2. kapitola
Úvodní infromace, odkazy na související články a přehled kapitol najdete zde.
॥ První kapitola ॥ ॥ Druhá kapitola ॥ ॥ Třetí kapitola ॥ ॥ Čtvrtá kapitola ॥
॥ साधन-पादः ॥
Druhá kapitola – o praxi
तपःस्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानि क्रियायोगः ॥ २.१॥
tapaḥ-svādhyāyeśvara-praṇidhānāni kriyāyogaḥ ॥ 2.1॥
tapaḥ = askeze, sebe-disciplína; svādhyāya = studium; īśvara-praṇidhānāni = odevzdanost Pánovi; kriyā = čin; yogaḥ = jóga
Jóga činu [se skládá ze] sebe-disciplíny, studia a odevzdanosti Bohu.
समाधिभावनार्थः क्लेशतनूकरणार्थश्च ॥ २.२॥
samādhi-bhāvanārthaḥ kleśa-tanū-karaṇārthaś-ca ॥ 2.2॥
samādhi = samádhi; bhāvana = způsobení, přivedení k bytí; arthaḥ = účel; kleśa = překážka; tanū = slabý; karaṇa = způsobit, učinit; arthaḥ = účel; ca= a
[Jóga činu je praktikována za] účelem přiblížení/dosažení samádhi a oslabení kléš (překážek).
अविद्यास्मितारागद्वेषाभिनिवेशाः क्लेशाः ॥ २.३॥
avidyāsmitā-rāga-dveṣābhiniveśāḥ kleśāḥ ॥ 2.3॥
avidyā = nevědomost; asmitā = ego; rāga = touha; dveṣa = odpor; abhiniveśāḥ = lpění na životě; kleśāḥ = překážky
Kléši (překážky) [jsou]: nevědomost, ego, touha, odpor a lpění na životě.
अविद्या क्षेत्रमुत्तरेषां प्रसुप्ततनुविच्छिन्नोदाराणाम् ॥ २.४॥
avidyā kṣetram-uttareṣāṃ prasupta-tanu-vicchinnodārāṇām ॥ 2.4॥
avidyā = nevědomost; kṣetram = pole; uttareṣāṃ = ostatních, pro ostatní; prasupta = skryté; tanu = slabé; vicchinna = přerušované; udārāṇām = plně projevené
Nevědomost je polem pro ostatní [kléši, ať už jsou] skryté, slabé, přerušované anebo plně projevené.
अनित्याशुचिदुःखानात्मसु नित्यशुचिसुखात्मख्यातिरविद्या ॥ २.५॥
anityāśuci-duḥkhānātmasu nitya-śuci-sukhātma-khyātir-avidyā ॥ 2.5॥
anitya = ne-věčné, pomíjivé; aśuci = nečisté; duḥkha = utrpení; anātmasu = ne-Já; nitya = věčné; śuci = čisté; sukha = radostné; ātma = Já; khyātiḥ = vjem, pocit, představa; avidyā = nevědomost
Nevědomost je představa [kdy je] pomíjivé [považováno] za věčné, nečisté za čisté, utrpení za radost a ne-Já [je považováno] za Já.
दृग्दर्शनशक्त्योरेकात्मतेवास्मिता ॥ २.६॥
dṛg-darśana-śaktyor-ekātmatevāsmitā ॥ 2.6॥
dṛg = vidoucí (subjekt, vědomí); darśana = viděné; śaktyoḥ = obou sil; eka = jedna; ātmatā = přirozenost, podstata; iva = jako; asmitā = ego
Ego [znamená představa, že] síla vidoucího a síla viděného jsou jako jedné podstaty.
सुखानुशयी रागः ॥ २.७॥
sukhānuśayī rāgaḥ ॥ 2.7॥
sukha = potěšení, radost; anuśayī = následek; rāgaḥ = přípoutanost
Připoutanost [vzniká] následkem [prožitku] potěšení.
दुःखानुशयी द्वेषः ॥ २.८॥
duḥkhānuśayī dveṣaḥ ॥ 2.8॥
duḥkha = nespokojenost, utrpení; anuśayī = následek; dveṣaḥ= odpor
Odpor [vzniká] následkem nepříjemného [prožitku].
स्वरसवाही विदुषोऽपि तथारूढोऽभिनिवेशः ॥ २.९॥
svarasa-vāhī viduṣo’pi tathā-rūḍho’bhiniveśaḥ ॥ 2.9॥
sva = vlastní; rasa = esence, síla; vāhī = nesoucí; viduṣaḥ = moudrý, učený; api = dokonce; tathā = také; rūḍhaḥ = prostoupený; abhiniveśaḥ = lpění na životě
Lpění na životě je neseno svou vlastní silou (je vrozené) a podléhají mu také učenci.
ते प्रतिप्रसवहेयाः सूक्ष्माः ॥ २.१०॥
te pratiprasava-heyāḥ sūkṣmāḥ ॥ 2.10॥
te = tyto; pratiprasava = zamezení vznikání, návrat do původního stavu; heyāḥ = zabity, odstraněny; sūkṣmāḥ = jemné
Jemné [kléši] jsou zničeny, když se [mysl (čitta)] rozplyne do svého původního stavu.
ध्यानहेयास्तद्वृत्तयः ॥ २.११॥
dhyāna-heyāstad-vṛttayaḥ ॥ 2.11॥
dhyāna = meditace; heyāḥ = zabity, odstraněny; tat = jejich; vṛttayaḥ = vrtty, změny v mysli
[Hrubé] změny v mysli [způsobené kléšami] jsou odstraněni meditací.
क्लेशमूलः कर्माशयो दृष्टादृष्टजन्मवेदनीयः ॥ २.१२॥
kleśa-mūlaḥ karmāśayo dṛṣṭādṛṣṭa-janma-vedanīyaḥ ॥ 2.12॥
kleśa = překážka; mūlaḥ = kořen; karma = čin; āśayaḥ = uložený, nahromaděný; dṛṣṭa = viděné; adṛṣṭa = neviděné; janma = zrození; vedanīyaḥ = je poznáno, zakuseno
Nahromaděná karma, která je zakoušena ve viděném (tj. tomto) i neviděném (tj. příštím) zrození má za svůj základ kléši.
सति मूले तद्विपाको जात्यायुर्भोगाः ॥ २.१३॥
sati mūle tad-vipāko jāty-āyur-bhogāḥ ॥ 2.13॥
sati = když existuje; mūle = základ; tat = jeho; vipākaḥ = naplnění; jāti = zrození, život, kasta; āyuḥ = délka života; bhogāḥ = prožití
Dokud existuje tento základ (tj. kléši) naplňuje se [uložená karma v různých podobách] zrození, délky života a prožitků.
ते ह्लादपरितापफलाः पुण्यापुण्यहेतुत्वात् ॥ २.१४॥
te hlāda-paritāpa-phalāḥ puṇyāpuṇya-hetutvāt ॥ 2.14॥
te = jejich (džáti, ájus, bhóga); hlāda = potěšení; paritāpa = bolest; phalāḥ = plody; puṇya = zásluha; apuṇya = hřích; hetutvāt = následkem
Tyto (druh zrození, délka života a prožitky) [přinášejí] plody potěšení či bolesti, které jsou následkem ctnostných či nectnostných [činů].
परिणामतापसंस्कारदुःखैर्गुणवृत्तिविरोधाच्च दुःखमेव सर्वं विवेकिनः ॥ २.१५॥
pariṇāma-tāpa-saṃskāra-duḥkhair-guṇa-vṛtti-virodhāc-ca duḥkham-eva sarvaṃ vivekinaḥ ॥ 2.15॥
pariṇāma = následek, změna; tāpa = rozrušení, bolest; saṃskāra = otisk, samskára; duḥkhaiḥ = s utrpeními; guṇa = vlastnost; vṛtti = změny v mysli; virodhāt = z konfliktu; ca = a; duḥkham = utrpení; eva = vskutku; sarvam = vše; vivekinaḥ = ten, kdo umí rozlišovat
Pro toho, kdo má [schopnost] rozlišovat je vskutku vše utrpením [kvůli] následkům [činů], bolesti, samskárám a také kvůli konfliktu měnících se gun (sattva, radžas, tamas) [v mysli].
हेयं दुःखमनागतम् ॥ २.१६॥
heyaṃ duḥkham-anāgatam ॥ 2.16॥
heyam = vyhnout se; duḥkham = utrpení; anāgatam = co má přijít
[Je možné] se vyhnout utrpení, které má nastat.
द्रष्टृदृश्ययोः संयोगो हेयहेतुः ॥ २.१७॥
draṣṭṛ-dṛśyayoḥ saṃyogo heya-hetuḥ ॥ 2.17॥
draṣṭṛ = vidoucí; dṛśyayoḥ = viděného; saṃyogaḥ = spojení; heya = vyhnout se; hetuḥ = příčina
Příčina [utrpení, kterému se jde] vyhnout je spojení viděného a vidoucího.
प्रकाशक्रियास्थितिशीलं भूतेन्द्रियात्मकं भोगापवर्गार्थं दृश्यम् ॥ २.१८॥
prakāśa-kriyā-sthiti-śīlaṃ bhūtendriyātmakaṃ bhogāpavargārthaṃ dṛśyam ॥ 2.18॥
prakāśa = světlo (sattva); kriyā = činnost (radžas); sthiti = nehybnost (tamas); śīlaṃ = mít přirozenost; bhūta = živly; indriya = smysly; ātmakaṃ = mít podstatu, obsahovat; bhoga = zkušenost; apavarga = osvobození; artham = cíl, smysl, předmět; dṛśyam = viditelné, poznatelné
Viděné má přirozenost sattvy, radžasu a tamasu, má podobu živlů a smyslů a jeho účelem je [buď]prožívání [anebo] osvobození.
विशेषाविशेषलिङ्गमात्रालिङ्गानि गुणपर्वाणि ॥ २.१९॥
viśeṣāviśeṣa-liṅga-mātrāliṅgāni guṇa-parvāṇi ॥ 2.19॥
viśeṣa = konkrétní; aviśeṣa = nekonkrétní; liṅga = se znaky; mātra = pouze, jen; aliṅgāni = beze znaků; guṇa = vlastnosti; parvāṇi = úrovně
Úrovně (stavy) gun jsou konkrétní (višéša), nekonkrétní (avišéša), pouze se znakem a beze znaků.
द्रष्टा दृशिमात्रः शुद्धोऽपि प्रत्ययानुपश्यः ॥ २.२०॥
draṣṭā dṛśi-mātraḥ śuddho’pi pratyayānupaśyaḥ ॥ 2.20॥
draṣṭā = vidoucí; dṛśi = vidění; mātraḥ = pouze; śuddhaḥ = čistý; api = ačkoli; pratyaya = myšlenky, představy v mysli; anupaśyaḥ = je svědkem
Vidoucí je čistě viděním, ačkoli je čistý, je svědkem myšlenek.
तदर्थ एव दृश्यस्यात्मा ॥ २.२१॥
tad-artha eva dṛśyasyātmā ॥ 2.21॥
tat = jeho; artha = účel, předmět (vnímání); eva = pouze; dṛśyasya = viditelného; ātmā = podstata
Podstata viditelného pouze být předmětem vnímání [vidoucího (puruši)]. Nebo: Podstata viditelného existuje pouze za účelem [vidoucího].
कृतार्थं प्रति नष्टमप्यनष्टं तदन्यसाधारणत्वात् ॥ २.२२॥
kṛtārthaṃ prati naṣṭam-apy-anaṣṭaṃ tad-anya-sādhāraṇatvāt ॥ 2.22॥
kṛta = učiněno; artham = účel; prati = k; naṣṭam = zničeno; api = avšak; anaṣṭaṃ = ne-zničeno; tat= to; anya = ostatní; sādhāraṇatvāt = kvůli tomu, že je společné
Ačkoli je [viděné (prakrti)] zničení pro toho, jehož účel byl naplněn, není zničeno [úplně], protože je společné pro ostatní.
स्वस्वामिशक्त्योः स्वरूपोपलब्धिहेतुः संयोगः ॥ २.२३॥
sva-svāmi-śaktyoḥ svarūpopalabdhi-hetuḥ saṃyogaḥ ॥ 2.23॥
sva = vlastnictví; svāmi = vlastník; śaktyoḥ = obou sil; svarūpa = přirozenost; upalabdhi = chápání, pochopení; hetuḥ = příčina; saṃyogaḥ = spojení
Spojení (purušy a prakrti) je prostředkem k pochopení přirozenosti sil vlastníka (purušy) a vlastnictví (prakrti).
तस्य हेतुरविद्या ॥ २.२४॥
tasya heturavidyā ॥ 2.24॥
tasya = toho (spojení); hetuḥ = příčina; avidyā = nevědomost
Příčinou tohoto [spojení] je nevědomost.
तदभावात् संयोगाभावो हानं तद्दृशेः कैवल्यम् ॥ २.२५॥
tad-abhāvāt saṃyogābhāvo hānaṃ tad-dṛśeḥ kaivalyam ॥ 2.25॥
tat = to (nevědomost); abhāvāt = z odstranění; saṃyoga = spojení; abhāvaḥ = ne-existence, absence; hānam = svoboda; tat = to; dṛśeḥ = vidoucího; kaivalyam = úplné osvobození, oddělení
Díky odstranění [nevědomosti] zanikne i spojení – to je osvobozením vidoucího.
विवेकख्यातिरविप्लवा हानोपायः ॥ २.२६॥
viveka-khyātir-aviplavā hānopāyaḥ ॥ 2.26॥
viveka = rozlišování; khyātiḥ = schopnost, znalost; aviplavā = neodchylující se; hāna = svoboda; upāyaḥ = prostředek
Prostředkem k osvobození je neodchylující se schopnost rozlišovat.
तस्य सप्तधा प्रान्तभूमिः प्रज्ञा ॥ २.२७॥
tasya saptadhā prānta-bhūmiḥ prajñā ॥ 2.27॥
tasya = jeho (jóginova); saptadhā = sedmerá, sedmidílná; prānta–bhūmiḥ = konečné místo, nejvyšší úroveň; prajñā = moudrost, vhled
[Jóginův] vnitřní vhled má sedm hlavních úrovní.
योगाङ्गानुष्ठानादशुद्धिक्षये ज्ञानदीप्तिरा विवेकख्यातेः ॥ २.२८॥
yogāṅgānuṣṭhānād-aśuddhikṣaye jñāna-dīptir-āviveka-khyāteḥ ॥ 2.28॥
yoga = jóga; aṅga = úd, část, díl; anuṣṭhānāt = z praxe, z provádění; aśuddhi = nečistota; kṣaye= zničení; jñāna = poznání; dīptiḥ = světlo, lampa; ā+viveka = až k rozlišování; khyāteḥ = poznání, znalost, schopnost
Díky provádění praxí [vedoucích k] józe, když jsou zničeny nečistoty, [objeví se] světlo poznání [a nakonec to vede] až ke schopnosti rozlišovat.
यमनियमासनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयोऽष्टावङ्गानि ॥ २.२९॥
yama-niyamāsana-prāṇāyāma-pratyāhāra-dhāraṇā-dhyāna-samādhayo’ṣṭāv-aṅgāni ॥ 2.29॥
yama = čeho se vyvarovat; niyama = co dělat (omezení); ásana = pozice těla; prāṇāyāma = ovládání dechu; pratyāhāra = stažení smyslů; dhāraṇā = soustředění; dhyāna = meditace; samādhayaḥ = samádhi; aṣṭāu = osm; aṅgāni = údy, díly
Osmi částmi [praxe] jógy jsou: jama, nijama, ásana, pránájáma, pratjáhára, dhárana, dhjána a samádhi.
अहिंसासत्यास्तेयब्रह्मचर्यापरिग्रहा यमाः ॥ २.३०॥
ahiṃsā-satyāsteya-brahmacaryāparigrahā yamāḥ ॥ 2.30॥
ahiṃsā = ne-násilí, neubližování; satya = pravda; asteya = nekradení; brahmacarya = celibát, omezení sexu; parigrahāḥ = nehromadění; yamāḥ = jamy (čeho se vyvarovat)
[Mezi] jamy [patří] neubližování, pravdivost, nekradení, omezení sexu, nehromadění.
जातिदेशकालसमयानवच्छिन्नाः सार्वभौमा महाव्रतम् ॥ २.३१॥
jāti-deśa-kāla-samayānavacchinnāḥ sārva-bhaumā mahā-vratam ॥ 2.31॥
jāti = zrození, kasta; deśa = místo, země; kāla = čas; samaya = okolnosti; anavacchinnāḥ = nepodmíněné; sārva = každé, všechny; bhaumāḥ = místa na zemi; mahā = velký; vratam = slib, závazek
[Jamy] nejsou podmíněny zrozením, místem, časem ani okolnostmi. Jsou pro všechna místa na světě (tj. jsou univerzální). Jsou to velké závazky.
शौचसंतोषतपःस्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानि नियमाः ॥ २.३२॥
śauca-saṃtoṣa-tapaḥ-svādhyāyeśvara-praṇidhānāni niyamāḥ ॥ 2.32॥
śauca = čistota; saṃtoṣa = spokojenost; tapaḥ = askeze, sebe-disciplína; svādhyāya = studium; īśvara = pán; praṇidhānāni = odevzdanost; niyamāḥ = nijamy (co dělat)
Nijamy [obsahují] čistotu, spokojenost, sebe-disciplínu, studium, odevzdanost Bohu.
वितर्कबाधने प्रतिपक्षभावनम् ॥ २.३३॥
vitarka-bādhane pratipakṣa-bhāvanam ॥ 2.33॥
vitarka = negativní myšlenka; bādhane = být napadán; pratipakṣa = opak; bhāvanam = rozjímat o, rozvíjet
[Pokud je člověk] napadán negativními myšlenkami, [měl by] rozvíjet opačné [myšlenky].
वितर्का हिंसादयः कृतकारितानुमोदिता लोभक्रोधमोहपूर्वका मृदुमध्याधिमात्रा दुःखाज्ञानानन्तफला इति प्रतिपक्षभावनम् ॥ २.३४॥
vitarkā hiṃsādayaḥ kṛta-kāritānumoditā lobha-krodha-moha-pūrvakā mṛdu-madhyādhi-mātrā duḥkhājñānānanta-phalā iti pratipakṣa-bhāvanam ॥ 2.34॥
vitarkāḥ = negativní myšlenky; hiṃsā = násilí; ādayaḥ = atd.; kṛta = činit; kārita = způsobit (že je činěno); anumoditāḥ = dovolit; lobha = hamyžnost; krodha = hněv; moha = poblouznění; pūrvakāḥ = předcházející; mṛdu = slabé; madhya = střední; ādhi–mātrāḥ = silné, intenzivní; duḥkha = utrpení; ajñāna = nevědomost; ananta = bez konce; phalāḥ = plody, výsledky; iti = takto; pratipakṣa = opak; bhāvanam = rozjímat o, rozvíjet
Negativní myšlenky jsou násilí atd. Mohou být vykonané [mnou samotným], způsobené (tj. učiněné na můj pokyn) či dovolené [mnou]. Mohou pocházet z touhy, hněvu nebo poblouznění. Jsou slabé, střední nebo silné. [Proti nim by měl člověk] rozvíjet opačné [myšlenky], tj. [rozjímat nad tím, že] jejich plodem je nekonečné utrpení a nevědomost.
अहिंसाप्रतिष्ठायां तत्सन्निधौ वैरत्यागः ॥ २.३५॥
ahiṃsā-pratiṣṭhāyāṃ tat-sannidhau vaira-tyāgaḥ ॥ 2.35॥
ahiṃsā = neubližování; pratiṣṭhāyāṃ = po upevnění v; tat = jeho; sannidhau = v přítomnosti; vaira = nepřátelství; tyāgaḥ = opuštění
V přítomnosti toho, kdo je upevněn v neubližování, zaniká [všechno] nepřátelství.
सत्यप्रतिष्ठायां क्रियाफलाश्रयत्वम् ॥ २.३६॥
satya-pratiṣṭhāyāṃ kriyā-phalāśrayatvam ॥ 2.36॥
satya = pravda; pratiṣṭhāyāṃ = po upevní v; kriyā = čin, činnost; phala = plody; āśrayatvam = být oporou, základem
Upevněním v pravdivosti jsou zajištěny plody činů (tj. co řekne, to se stane).
अस्तेयप्रतिष्ठायां सर्वरत्नोपस्थानम् ॥ २.३७॥
asteya-pratiṣṭhāyāṃ sarva-ratnopasthānam ॥ 2.37॥
asteya = nekradení; pratiṣṭhāyāṃ = po upevní v; sarva = všechny; ratna = drahokamy; upasthānam = přijdou
Všechny drahokamy přijdou k tomu, kdo se upevnil v nekradení.
ब्रह्मचर्यप्रतिष्ठायां वीर्यलाभः ॥ २.३८॥
brahmacarya-pratiṣṭhāyāṃ vīryalābhaḥ ॥ 2.38॥
brahmacarya = celibát; pratiṣṭhāyāṃ = po upevní v; vīrya = „mužnost“, síla; lābhaḥ = získána
Po upevnění v omezení sexu je získána síla.
अपरिग्रहस्थैर्ये जन्मकथंतासम्बोधः ॥ २.३९॥
aparigraha-sthairye janma-kathaṃtā-sambodhaḥ ॥ 2.39॥
aparigraha = nehromadění; sthairye = po ustálení; janma = zrození; kathantā = jak (jakost); sambodhaḥ = poznání
Po ustálení v nehromadění, [přijde] poznání proč a k jakým zrozením [došlo a dojde].
शौचात् स्वाङ्गजुगुप्सा परैरसंसर्गः ॥ २.४०॥
śaucāt svāṅga-jugupsā parair-asaṃsargaḥ ॥ 2.40॥
śaucāt = z čistoty; svāṅga = svoje tělo; jugupsā = znechucení; paraiḥ = s ostatními; asaṃsargaḥ = ustání kontaktu
Díky čistotě, [se rozvine] znechucení ke svému tělu a ustane kontakt s ostatními.
सत्त्वशुद्धिसौमनस्यैकाग्र्येन्द्रियजयात्मदर्शन-योग्यत्वानि च ॥ २.४१॥
sattva-śuddhi-saumanasyaikāgryendriya-jayātma-darśana-yogyatvāni ca ॥ 2.41॥
sattva = zde mysl, buddhi; śuddhi = očištění; saumanasya = veselost; ekāgrya = jedno-bodovost; indriya = smysly; jaya = kontrola, vítězství; ātma = Já; darśana = vidění; yogyatvāni = připravený; ca = a
Z čistoty mysli [vznikne] veselost, jednobodové soustřední, vláda nad smysli a [praktikující] bude připraven pro spatření Já.
संतोषादनुत्तमसुखलाभः ॥ २.४२॥
saṃtoṣād-anuttamaḥ sukha-lābhaḥ ॥ 2.42॥
saṃtoṣāt = ze spokojenost; anuttamaḥ = nejvyšší; sukha = radost; lābhaḥ = získána
Díky spokojenosti je získána nejvyšší radost.
कायेन्द्रियसिद्धिरशुद्धिक्षयात् तपसः ॥ २.४३॥
kāyendriya-siddhir-aśuddhi-kṣayāt tapasaḥ ॥ 2.43॥
kāya = tělo; indriya = smysly; siddhi = dokonalost; aśuddhi = nečistoty; kṣayāt = z odstranění; tapasaḥ = z askeze, ze sebe-disciplíny
Díky sebe-disciplíně se skrze odstranění nečistot [dosáhne] dokonalosti smyslů a těla.
स्वाध्यायादिष्टदेवता संप्रयोगः ॥ २.४४॥
svādhyāyād-iṣṭa-devatā saṃprayogaḥ ॥ 2.44॥
svādhyāyāt = ze studia; iṣṭa = milované, vybrané; devatā = s božstvem; saṃprayogaḥ = spojení, jednocení
Díky studiu [nastane] spojení (sjednocení) s milovanou podobou božství.
समाधिसिद्धिरीश्वरप्रणिधानात् ॥ २.४५॥
samādhi-siddhir-īśvarapraṇidhānāt ॥ 2.45॥
samādhi = samádhi; siddhiḥ = dokonalé; īśvarapraṇidhānāt = z odevzdanosti Pánu
Díky odevzdanosti Bohu[nastane] dokonalost samádhi.
स्थिरसुखम् आसनम् ॥ २.४६॥
sthira-sukham āsanam ॥ 2.46॥
sthira = pevná, stabilní; sukham = příjemná; āsanam = pozice
Meditační pozice [by měla být] pevná a pohodlná.
प्रयत्नशैथिल्यानन्तसमापत्तिभ्याम् ॥ २.४७॥
prayatna-śaithilyānanta-samāpattibhyām ॥ 2.47॥
prayatna = úsilí; śaithilya = uvolnění; ananta = nekonečno; samāpattibhyām = ponořením, splynutím (mysli)
[Měla by být doprovázena/dosažena] uvolněním úsilí a splynutím [mysli] s nekonečnem.
ततो द्वन्द्वानभिघातः ॥ २.४८॥
tato dvandvānabhighātaḥ ॥ 2.48॥
tataḥ = poté; dvandva = dvojice protikladů; anabhighātaḥ = neovlivňovat
Poté [jógin] není ovlivňován dvojicemi protikladů.
तस्मिन्सति श्वासप्रश्वासयोर्गतिविच्छेदः प्राणायामः ॥ २.४९॥
tasmin-sati śvāsa-praśvāsayor-gati-vicchedaḥ prāṇāyāmaḥ ॥ 2.49॥
tasmin = toho; sati = je dosaženo; śvāsa = nádech; praśvāsayoḥ = výdech; gati = pohyb; vicchedaḥ = regulace, omezení; prāṇāyāmaḥ = pránájáma
[Když je] toho dosaženo [následuje] pránájáma, [která se skládá] z regulace pohybu [vzduchu při] nádechu a výdechu.
बाह्याभ्यन्तरस्तम्भवृत्तिर्देशकालसंख्याभिः परिदृष्टो दीर्घसूक्ष्मः ॥ २.५०॥
bāhyābhyantara-stambha-vṛttiḥ deśa-kāla-saṃkhyābhiḥ paridṛṣṭo dīrgha-sūkṣmaḥ ॥ 2.50॥
bāhya = vnější; abhyantara = vnitřní; stambha = potlačený, omezený; vṛttiḥ = pohyb (zde dechu); deśa = místem; kāla = časem; saṃkhyābhiḥ = počtem; paridṛṣṭaḥ = viděné, se projevuje; dīrgha = dlouhý; sūkṣmaḥ = jemný
[Pránájáma je] vnější, vnitřní a zadržený pohyb [dechu]. [Pokud je prováděna podle] místa, času a počtu stane se [dech] dlouhým a jemným.
बाह्याभ्यन्तरविषयाक्षेपी चतुर्थः ॥ २.५१॥
bāhyābhyantara-viṣayākṣepī caturthaḥ ॥ 2.51॥
bāhya = vnější; abhyantara = vnitřní; viṣaya = oblast; ākṣepī = překračující; caturthaḥ = čtvrtá
Čtvrtá [pránájáma] překračuje oblast vnější a vnitřní.
ततः क्षीयते प्रकाशावरणम् ॥ २.५२॥
tataḥ kṣīyate prakāśāvaraṇam ॥ 2.52॥
tataḥ = potom; kṣīyate = je oslaben; prakāśa = světlo; āvaraṇam = závoj
Poté je oslaben závoj [zakrývající] světlo[poznání].
धारणासु च योग्यता मनसः ॥ २.५३॥
dhāraṇāsu ca yogyatā manasaḥ ॥ 2.53॥
dhāraṇāsu = na soustředění; ca = a; yogyatā = připravena; manasaḥ = mysl
A mysl je připravena na soustředění (dhárana).
स्वविषयासंप्रयोगे चित्तस्वरूपानुकार इवेन्द्रियाणां प्रत्याहारः ॥ २.५४॥
sva-viṣayāsaṃprayoge citta(sya)-svarūpānukāra ivendriyāṇāṃ pratyāhāraḥ ॥ 2.54॥
sva = své; viṣaya = smyslové předměty; asaṃprayoge = nepřichází do kontaktu; cittasya = mysli; svarūpa = přirozenost; anukāraḥ = připomínat; iva = jako; indriyāṇāṃ = smyslů; pratyāhāraḥ = stažení
Stažení smyslů (pratjáhára) [nastává, když] smysly nepřichází do kontaktu s odpovídajícími předměty a připomínají jakoby přirozenost mysli.
ततः परमा वश्यतेन्द्रियाणाम् ॥ २.५५॥
tataḥ paramā vaśyatendriyāṇām ॥ 2.55॥
tataḥ = potom, z toho; paramā = nejvyšší; vaśyatā = kontrola; indriyāṇām = smyslů
Dík tomu [nastane] nejvyšší vláda nad smysly.
॥ इति पतञ्जलि-विरचिते योग-सूत्रे द्वितीयः साधन-पादः ॥
॥ iti patañjali-viracite yoga-sūtre dvitīyaḥ sādhana-pādaḥ ॥
Tímto končí v Jóga sútrách napsaných Pataňdžalim duhá kapitola [pojednávající] o praxi.
přeložil David Dostal (2019)