Jóga sútry – 4. kapitola
Úvodní infromace, odkazy na související články a přehled kapitol najdete zde.
॥ První kapitola ॥ ॥ Druhá kapitola ॥ ॥ Třetí kapitola ॥ ॥ Čtvrtá kapitola ॥
॥ कैवल्य-पादः ॥
Čtvrtá kapitola – o osvobození
जन्मौषधिमन्त्रतपःसमाधिजाः सिद्धयः ॥ ४.१॥
janmauṣadhi-mantra-tapaḥ-samādhi-jāḥ siddhayaḥ ॥ 4.1॥
janma = zrození; oṣadhi = byliny, léčivé rostliny; mantra = mantra; tapaḥ = sebe-disciplína; samādhi = samádhi; jāḥ = zrozené, zde: se objeví; siddhayaḥ = nadpřirozené schopnosti, siddhi
Nadpřirozené schopnosti se objeví díky zrození, bylinám, mantrám, sebe-disciplíně [nebo] samádhi.
जात्यन्तरपरिणामः प्रकृत्यापूरात् ॥ ४.२॥
jāty-antara-pariṇāmaḥ prakṛty-āpūrāt ॥ 4.2॥
jāti = druh zrození; antara = jiné; pariṇāmaḥ = vývoj, změna; prakṛti = prakrti; āpūrāt = naplnění, přeplnění
Změna do jiného druhu zrození [se děje] díky naplnění prakrti.
निमित्तमप्रयोजकं प्रकृतीनां वरणभेदस्तु ततः क्षेत्रिकवत् ॥ ४.३॥
nimittam-aprayojakaṃ prakṛtīnāṃ varaṇa-bhedas-tu tataḥ kṣetrikavat ॥ 4.3॥
nimittam = účinná příčina; aprayojakaṃ = není spouštěčem, nezapřičiňuje; prakṛtīnāṃ = změny v prakrti; varaṇa = ochrana, obal; bhedaḥ = protržení; tu = však; tataḥ = z toho; kṣetrika = rolník, zemědělec; vat = jako
Účinná příčina stvoření není činitelem, pouze protrhne obal stvoření jako rolník [protrhne hráz mezi rýžovými poli].
निर्माणचित्तान्यस्मितामात्रात् ॥ ४.४॥
nirmāṇa-cittāny-asmitā-mātrāt ॥ 4.4॥
nirmāṇa = stvořený, odlišený; cittāni = mysle, čitty; asmitā = ego; mātrāt = pouze, jedině
Stvořené mysli [pocházejí] pouze z ega.
प्रवृत्तिभेदे प्रयोजकं चित्तमेकमनेकेषाम् ॥ ४.५॥
pravṛtti-bhede prayojakaṃ cittam-ekam-anekeṣām ॥ 4.5॥
pravṛtti = aktivita; bhede = rozdíl, odlišnost; prayojakam = způsobující, řídící; cittam = mysl; ekam = jedna; anekeṣām = mnoha
Jedna [hlavní] mysl řídí mnoho [stvořených] myslí v jejich různých aktivitách.
तत्र ध्यानजमनाशयम् ॥ ४.६॥
tatra dhyāna-jam-anāśayam ॥ 4.6॥
tatra = z těchto; dhyāna-jam = zrozené z meditace; anāśayam = bez nahromaděné [karmy]
Z nich (tj. z myslí, které dosáhli siddhi) nemají ty zrozené z meditace nahromaděnou karmu.
कर्माशुक्लाकृष्णं योगिनस्त्रिविधमितरेषाम् ॥ ४.७॥
karmāśuklākṛṣṇaṃ yoginas-tri-vidham-itareṣām ॥ 4.7॥
karma = karma, čin; aśukla = ne bílá; akṛṣṇaṃ = ne černá; yoginaḥ = jóginova; tri = tři; vidham = druhy, typy; itareṣām = pro ostatní, ostatních
Jóginova karma není bílá ani černá. Karma ostatních je trojího druhu.
ततस्तद्विपाकानुगुणानामेवाभिव्यक्तिर्वासनानाम् ॥ ४.८॥
tatas-tad-vipākānuguṇānām-evābhivyaktir-vāsanānām ॥ 4.8॥
tataḥ = z toho; tad = těchto; vipāka = uzrání; anuguṇānām = v souladu s, vhodné; eva = jedině; abhivyaktiḥ = projevení; vāsanānām = vásán, podvědomých otisků
Z těchto [tří druhů karmy] se projeví pouze ty podvědomé otisky (vásany), které jsou vhodné k uzrání.
जातिदेशकालव्यवहितानामप्यानन्तर्यं स्मृतिसंस्कारयोरेकरूपत्वात् ॥ ४.९॥
jāti-deśa-kāla-vyavahitānām-apy-ānantaryaṃ smṛti-saṃskārayor-eka-rūpatvāt ॥ 4.9॥
jāti = druh zrození; deśa = místo; kāla = čas; vyavahitānām = oddělené; api = ačkoli; ānantaryam = nepřerušený; smṛti = paměť; saṃskārayoḥ = sanskár; eka–rūpatvāt = uniformita, jednota formy
Kvůli podobnosti mezi sanskárou a vzpomínkou, existuje nepřerušený [vztah] mezi [nimi, tj. sanskárou a vzpomínkou], i když [mohou být] odděleny zrozením, místem a časem.
तासामनादित्वं चाशिषो नित्यत्वात् ॥ ४.१०॥
tāsām-anāditvaṃ cāśiṣo nityatvāt ॥ 4.10॥
tāsām = z nich; anāditvam = bez počátku; ca = a; āśiṣaḥ = touha; nityatvāt = kvůli tomu, že je věčná
Kvůli tomu, že touha [po životě] je věčná, jsou [sanskáry] věčné.
हेतुफलाश्रयालम्बनैः संगृहीतत्वादेषामभावे तदभावः ॥ ४.११॥
hetu-phalāśrayālambanaiḥ saṃgṛhītatvād-eṣām-abhāve tad-abhāvaḥ ॥ 4.11॥
hetu = příčina; phala = plod, motiv; āśraya = podklad; ālambanaiḥ = opora; saṃgṛhītatvāt = kvůli tomu, že jsou spojené/soudržné; eṣām = z nich; abhāve = při zmizení; tat = jejich; abhāvaḥ = zmizení, neexistence
Jelikož jsou [sanskáry] drženy pohromadě příčinou, motivem, podkladem, oporou [v předmětu] – když ty zmizí, zmizí i ony (tj. sanskáry).
अतीतानागतं स्वरूपतोऽस्त्यध्वभेदाद्धर्माणाम् ॥ ४.१२॥
atītānāgataṃ svarūpato’sty-adhva-bhedād-dharmāṇām ॥ 4.12॥
atīta = minulost; anāgatam = budoucnost; svarūpataḥ = ve skutečnosti, jako takové; asti = jsou, existují; adhva = cesta, čas; bhedāt = kvůli rozdílům; dharmāṇām = charakteristik
Minulost a budoucnost jako takové existují, protože se liší [od přítomnost] z hlediska cesty (tj. času/způsobu) [projevenísvých] charakteristik (dharma).
ते व्यक्तसूक्ष्मा गुणात्मानः ॥ ४.१३॥
te vyakta-sūkṣmā guṇātmānaḥ ॥ 4.13॥
te = oni; vyakta = projevené; sūkṣmāḥ = jemné; guna = guny; ātmānaḥ = mající podobu, podstatu
Oni (tj. minulosti, současnost a budoucnost) jsou [buď] projevené [nebo] jemné (tj. neprojevené) a jejich podstatou jsou [tři] guny.
परिणामैकत्वाद्वस्तुतत्त्वम् ॥ ४.१४॥
pariṇāmaikatvād-vastu-tattvam ॥ 4.14॥
pariṇāma = změna; ekatvāt = kvůli jednotě; vastu = věc; tattvam = „něco“, takovost
Díky jednotě [gun, které jsou podkladem každé] změny, se věci [jeví jako] skutečné (tj. jako určité předměty).
वस्तुसाम्ये चित्तभेदात्तयोर्विभक्तः पन्थाः ॥ ४.१५॥
vastu-sāmye citta-bhedāt-tayor-vibhaktaḥ panthāḥ ॥ 4.15॥
vastu = věc; sāmye = při stejnosti; citta = mysl; bhedāt = kvůli rozdílnosti; tayoḥ = toho; vibhaktaḥ = rozdílný, oddělený; panthāḥ = cesty
Protože, i když věc zůstává stejná, mysli [pozorovatelů] jsou rozdílné, [takže] následují [předmět a mysl] jiné cesty (tj. jsou odlišné).
न चैकचित्ततन्त्रं (चेद्) वस्तु तदप्रमाणकं तदा किं स्यात् ॥ ४.१६॥
na caika-citta-tantraṃ (ced) vastu tad-apramāṇakaṃ tadā kiṃ syāt ॥ 4.16॥
na = ne; ca = a; eka = jedna; citta = mysl; tantram = závislý; (cet) = pokud; vastu = předmět; tat = to (mysl); apramāṇakam = nedokazatelné [vnímáním]; tadā = pak; kim = co; syāt = by se stalo
Věc není závislá na jedné mysli, [pokud by byla], co by se [s ní] stalo, [kdyby] nebyla dokázána (tj. vnímána) [myslí]?
तदुपरागापेक्षित्वाच्चित्तस्य वस्तु ज्ञाताज्ञातम् ॥ ४.१७॥
tad-uparāgāpekṣitvāc-cittasya vastu jñātājñātam ॥ 4.17॥
tat = to; uparāga = zabarvené; apekṣitvāt = závisející na; cittasya = mysli; vastu = věc; jñāta = poznané; ajñātam = nepoznané
Věc je poznaná nebo nepoznané v závislosti na tom, [jestli] je jí zabarvená mysl.
सदा ज्ञाताश्चित्तवृत्तयस्तत्प्रभोः पुरुषस्यापरिणामित्वात् ॥ ४.१८॥
sadā jñātāś-citta-vṛttayas-tat-prabhoḥ puruṣasyāpariṇāmitvāt ॥ 4.18॥
sadā = neustále, pořád; jñātāḥ = poznané; citta = mysl; vṛttayaḥ = změny; tat = to (mysl); prabhoḥ = pána; puruṣasya = purušy; apariṇāmitvāt = kvůli neměnnosti
Změny mysli jsou vždy známé pánovi [mysli, purušovy,] protože puruša je neměnný.
न तत्स्वाभासं दृश्यत्वात् ॥ ४.१९॥
na tat-svābhāsaṃ dṛśyatvāt ॥ 4.19॥
na = ne; tat = to (mysl); svābhāsam = sebe-osvěcující; dṛśyatvāt = kvůli tomu, že je viděné
Mysl není sebe-osvěcující (tj. nemá nezávislou existenci), protože patří do viděného (tj. prakrti).
एकसमये चोभयानवधारणम् ॥ ४.२०॥
eka-samaye cobhayānavadhāraṇam ॥ 4.20॥
eka = jedna; samaye = čas; ca = a; ubhaya = oba; anavadhāraṇam = ne-rozpoznání, ne-určení
Není [možné] rozpoznání obou (tj. mysli a jejího předmětu) ve stejnou chvíli.
चित्तान्तरदृश्ये बुद्धिबुद्धेरतिप्रसङ्गः स्मृतिसङ्करश्च ॥ ४.२१॥
cittāntara-dṛśye buddhi-buddher-atiprasaṅgaḥ smṛti-saṅkaraś-ca ॥ 4.21॥
citta = mysl; antara = jiný; dṛśye = pokud je viděno; buddhi = rozmysl, buddhi; buddheḥ = rozmyslu, buddhi; atiprasaṅgaḥ = přílišné spojení; smṛti = paměť; saṅkaraḥ = zmatení; ca = a
Pokud by [jedna mysl] byla předmětem jiné mysli, [nastal by] nekonečný postup zpět od jednoho buddhi k dalšímu buddhi, a také [by došlo] ke zmatení paměti.
चितेरप्रतिसंक्रमायास्तदाकारापत्तौ स्वबुद्धिसंवेदनम् ॥ ४.२२॥
citer-apratisaṃkramāyās-tad-ākārāpattau sva-buddhi-saṃvedanam ॥ 4.22॥
citeḥ = vědomí; apratisaṃkramāyāḥ = nehybné; tat = to; ākāra = podoba; āpattau = vstoupit do; sva = své; buddhi = rozmysl, buddhi; saṃvedanam = znalost, poznání, uvědomění
[I když] je vědomí neměnné, uvědomuje si svoje buddhi, díky tomu, že vstupuje do forem, [které buddhi zaujímá].
द्रष्टृदृश्योपरक्तं चित्तं सर्वार्थम् ॥ ४.२३॥
draṣṭṛ-dṛśyoparaktaṃ cittaṃ sarvārtham ॥ 4.23॥
draṣṭṛ = vidoucí; dṛśya = viděné; uparaktam = zabarvené; cittam = mysl; sarvārtham = všechny předměty
Mysl [poznává] všechny předměty, [pokud] je zabarvena vidoucím i viděným.
तदसंख्येयवासनाभिश्चित्रमपि परार्थं संहत्यकारित्वात् ॥ ४.२४॥
tad-asaṃkhyeya-vāsanābhiś-citram-api parārthaṃ saṃhatya-kāritvāt ॥ 4.24॥
tat = to; asaṃkhyeya = nesčetné; vāsanābhiḥ = vásany, podvědomé vzorce; citram = pestrobarevné; api = také; para = jiný; artham = účel; saṃhatya = kombinace; kāritvāt = díky jednání
Mysl, která je zabarvená nesčíslným počtem vásan, existuje pro něco jiného [než je sama], protože jedná v kombinaci [se smysly, předměty smyslů apod.].
विशेषदर्शिन आत्मभावभावनाविनिवृत्तिः ॥ ४.२५॥
viśeṣa-darśina ātma-bhāva-bhāvanā-vinivṛttiḥ ॥ 4.25॥
viśeṣa = rozdílné, speciální, oddělené; darśinaḥ = vidoucí; ātma = já; bhāva = přirozenost; bhāvanā = rozjímání; vinivṛttiḥ = ustání
Pro toho, kdo spatřil rozdílné (tj. purušu), ustane rozjímání o vlastní přirozenosti.
तदा विवेकनिम्नं कैवल्यप्राग्भारं चित्तम् ॥ ४.२६॥
tadā viveka-nimnaṃ kaivalya-prāgbhāraṃ cittam ॥ 4.26॥
tadā = pak, v tu chvíli; viveka = rozlišování; nimnam = sklon, tendence; kaivalya = osvobození, jedinost; prāgbhāram = sklon; cittam = mysl
Pak má mysl tendenci k rozlišování a [přirozeně] tíhne k osvobození.
तच्छिद्रेषु प्रत्ययान्तराणि संस्कारेभ्यः ॥ ४.२७॥
tac-chidreṣu pratyayāntarāṇi saṃskārebhyaḥ ॥ 4.27॥
tat = to; chidreṣu = v přerušeních, dírách; pratyaya = myšlenka; antarāṇi = jiné; saṃskārebhyaḥ = kvůli sanskárám
V přerušeních [vědomého rozlišováníse objevují] jiné myšlenky kvůli sanskárám.
हानमेषां क्लेशवदुक्तम् ॥ ४.२८॥
hānam-eṣāṃ kleśavad-uktam ॥ 4.28॥
hānam = odstranění; eṣām = jejich; kleśavad = jako kléši, jako zábrany; uktam = je řečeno
Bylo řečeno, že jejich odstranění (tj. sanskár) je jako [odstranění] kléš.
प्रसंख्यानेऽप्यकुसीदस्य सर्वथा विवेकख्यातेर्धर्ममेघः समाधिः ॥ ४.२९॥
prasaṃkhyāne’py-akusīdasya sarvathā viveka-khyāter-dharma-meghaḥ samādhiḥ ॥ 4.29॥
prasaṃkhyāne = meditace, rozjímání, ponoření; api = dokonce; akusīdasya = nemající zájem; sarvathā = úplně; viveka = rozlišování; khyāter = schopnost, vhled; dharma = ctnost, řád; meghaḥ = mrak; samādhiḥ = samádhi
Ten, kdo nemá zájem ani o [plody] meditační ponoření (jako je vševědoucnost atd.) díky schopnosti rozlišovat, [dosahuje] dharma-mégha samádhi.
ततः क्लेशकर्मनिवृत्तिः ॥ ४.३०॥
tataḥ kleśa-karma-nivṛttiḥ ॥ 4.30॥
tataḥ = díky tomu; kleśa = kléša, překážka; karma = čin, karma; nivṛttiḥ = ustání, zaniknutí
Díky tomu [nastává] zaniknutí kléš a karmy.
तदा सर्वावरणमलापेतस्य ज्ञानस्यानन्त्याज्ज्ञेयमल्पम् ॥ ४.३१॥
tadā sarvāvaraṇa-malāpetasya jñānasyānantyāj-jñeyam-alpam ॥ 4.31॥
tadā = poté; sarva = všechny; āvaraṇa = obaly; maly = nečistota; apetasya = odstraněny; jñānasya = poznání; anantyāt = kvůli tomu, že je nekonečné; jñeyam = to, co má být poznáno; alpam = trochu
Poté díky tomu, že poznání je nekonečné a všechny obaly nečistot byly odstraněny, [zůstává jen] velmi málo toho, co by ještě mělo být poznáno.
ततः कृतार्थानां परिणामक्रम(परि)समाप्तिर्गुणानाम् ॥ ४.३२॥
tataḥ kṛtārthānāṃ pariṇāma-krama-(pari)samāptir-guṇānām ॥ 4.32॥
tataḥ = pak, díky tomu; kṛta = učiněno; arthānām = cílům; pariṇāma = změna, transformace; krama = pořadí, sekvence; samāptiḥ = ustání; guṇānām = gun
Díky tomu ustane sekvence (krama) změn guny [jelikož] se jejich účel splnil.
क्षणप्रतियोगी परिणामापरान्तनिर्ग्राह्यः क्रमः ॥ ४.३३॥
kṣaṇa-pratiyogī pariṇāmāparānta-nirgrāhyaḥ kramaḥ ॥ 4.33॥
kṣaṇa = okamžik; pratiyogī = souvztažné, na sobě závislé; pariṇāma = změna, transformacce; aparānta = konečná hranice; nirgrāhyaḥ = vnímatelný; kramaḥ = sekvence, pořadí
Sekvence (krama) je to, je souvztažné se [sérií] okamžiků, a je to patrné v konečném bodu změny.
पुरुषार्थशून्यानां गुणानां प्रतिप्रसवः कैवल्यं स्वरूपप्रतिष्ठा वा चितिशक्तिरिति ॥ ४.३४॥
puruṣārtha-śūnyānāṃ guṇānāṃ pratiprasavaḥ kaivalyaṃ svarūpa-pratiṣṭhā vā citi-śaktir-iti ॥ 4.34॥
puruṣa = puruša; artha = účel; śūnyānām = vyprázdněný; guṇānām = gun; pratiprasavaḥ = vráceny do původního stavu; kaivalyam = osvobození, jedinost; svarūpa = vlastní podstata; pratiṣṭhā = umístěný; vā = nebo, neboli; citi-śaktiḥ = síla vědomí; iti = takto
Osvobození (kaivalja) [nastává když] zanikl účel gun pro purušu a ty se vrátily do původního stavu neboli když je síla vědomí umístěna ve své vlastní podstatě.
॥ इति पतञ्जलिविरचिते योगसूत्रे चतुर्थः कैवल्यपादः ॥
॥ iti patañjali-viracite yoga-sūtre caturthaḥ kaivalya-pādaḥ ॥
Tímto končí v Jóga sútrách napsaných Pataňdžalim čtvrtá kapitola [pojednávající] o vysvobození.
॥ इति श्री पातञ्जलयोगसूत्राणि ॥
॥ iti śrī pātañjala-yoga-sūtrāṇi ॥
Tímto končí Pataňdžaliho Jóga sútry
Přeložil David Dostal (2019)