Úvodní mantry

Jóga sútry – úvodní mantry

V Indii je dobrým zvykem prakticky před čímkoli říkat nějakou mantru. Dvojnásob to platí u věcí duchovních. Proto i před studiem Jóga súter je dobré říkat nějaké úvodní mantry. Pomáhá to naši mysl připravit na studium a také to pomáhí držet na úzdě naše ego. Konkrétní mantry se mohou dost lišit, protože Jóga sútry studiují různé tradice a ty mají v tomto směru různé zvyky. Většinou se ale začíná mantrou pro Ganéšu, který odstraňuje překážky a vytváří dobrý základ pro cokoli, co bude následovat (jeho mantrou se začíná prakticky vše). Potom následuje mantra pro Pataňdžaliho, který je autorem Jóga súter a poté by ještě měla následovat mantra pro učitele případně ještě jedna pro išta dévata.

Níže jsem vybral mantry, které se používají v Krišnamáčárjově tradici (konkrétně podle A. G. Mohana). Tam je delší verze mantry pro Pataňdžaliho a po ní ještě následují mantra věnovaná přímo Šrí T. Krišnamáčárjovi a nakonec mantra pro Nárájanu (Višnua), protože jde o višnuistickou tradici. Každý máme jiného učitele a jiné božstvo (anebo třeba nemáme žádné) a tak zde uvádím pouze Ganéšu a Pataňdžaliho, kteří jsou z tohoto hlediska univerzální.


Ganéšova mantra

Maháganapati ze spisu Šrítattvaniddhi (19. stol.) (zdroj).

ॐ शुक्लाम्बरधरं विष्णुं शशिवर्णं चतुर्भुजम्
प्रसन्नवदनं ध्यायेत् सर्वविघ्नोपशान्तये ||

oṃ śuklāmbara-dharaṃ viṣṇuṃ śaśi-varṇaṃ catur-bhujam
prasanna-vadanaṃ dhyāyet sarva-vighnopaśāntaye ||

śukla = bílý; ambara = oděv; dharam = nosící; viṣṇum = pronikající vším; śaśi = měsíc (“obsahující zajíce”); varṇam = barvy; ćatur = čtyři; bhujam = paže; prasanna = jasný, čistý, zářivý; vadanam = obličej (ústa, řeč), vzezřením; dhyāyet= bude-li meditovat; sarva = všechny; vighnaḥ = překážka; upaśāntaye = budou odstraněny

ÓM, medituje-li [kdokoli] na bíle oděného, vše pronikajícího, barvy měsíce, čtyř-rukého, se zářivým obličejem, všechny překážky budou odstraněny.


Pataňdžaliho mantra

Moderní socha Pataňdžaliho (zdroj).

योगेन चित्तस्य पदेन वाचां मलं शरीरस्य च वैद्यकेन |
योऽपाकरोत्तं प्रवरं मुनीनां पतञ्जलिं प्राञ्जलिरानतोऽस्मि ||

yogena cittasya padena vācāṃ malaṃ śarīrasya ca vaidyakena |
yo’pākarottaṃ pravaraṃ munīnāṃ patañjaliṃ prāñjalir-ānato’smi ||

yogena = jógou; cittasya = mysli; padena = gramatikou, pomocí gramatiky; vācāṃ = řeči; malam = neduh, vada; śarīrasya = těla; ca = a; vaidyakena = ájurvédou; yaḥ = ten, který; apākarot = odstranil; tam = jemu; pravaram = nejlepšímu, prvnímu, největšímu; munīnām = z mudrců; patañjalim = pataňdžalimu; prāñjaliḥ = ten, kdo má spojené obě ruce (dělá aňdžali mudru); ānataḥ = klanící se; asmi = jsem;

Se spojenými dlaněmi se klaním tomu největšímu z mudrců, který odstranil neduhy mysli pomocí jógy, neduhy řeči pomocí gramatiky a neduhy těla pomocí ájurvédy.


आबाहुपुरुषाकारं शङ्खचक्रासिधारिणम् |
सहस्रशिरसं श्वेतं प्रणमामि पतञ्जलिम् ||

ābāhu-puruṣākāraṃ śaṅkha-cakrāsi-dhāriṇam |
sahasra-śirasaṃ śvetaṃ praṇamāmi patañjalim ||

ābāhu = až po paže, až po trup; puruṣa = člověk; ākāram = podoba, tvar; śaṅkha = ulita; cakra = kruh; asi = meč; dhāriṇam = nesoucí; sahasra = tisíc; śirasam = mající hlavy; śvetam = bílý, zářivý; praṇamāmi = klaním se; patañjalim = Pataňdžalimu

Klaním se Pataňdžalimu, [který má] až po paže podobu člověka, [v rukách] drží lasturu, kruh a meč, má tisíc hlav a zářivě bílou barvu.