Tipy na 10 knih pro začátek duchovního hledání

Pokud chce někdo začít s duchovním hledáním, tak podle mne je nejlepším prvním krokem získat co nejširší rozhled v různých duchovních tradicích. Později je lepší se specializovat a zaměřit se jen na určitou tradici či nauku. Někdy se k tomu používá přirovnání s kopáním studny. Nejdříve musíte chodit a různými způsoby hledat, kde by bylo nejlepší studnu vykopat. Tu a tam trochu kopnout a vidět, jestli tam něco je. Pokud však najdete místo, kde je voda, tak tam musíte kopat do hloubky. Bylo by nesmyslné hned začít kopat nebo naopak chodit všude možné a všude kopat vždy jen půl metru a pak jít zase dál.

V dnešní době máme velikou výhodu, že mnoho nauk je snadno dostupných v knihách. Ještě třeba před 100 lety bychom měli mnohem omezenější možnosti (před 200 lety ani nemluvě). Proto je dobré toho využít, a hlavně ze začátku si udělat co nejširší přehled. Není to totiž tak, že by jedna duchovní praxe vyhovovala všem. Různým lidem sedí různé přístupy. A na začátku člověk většinou neví, co přesně mu sedí (i když si může myslet, že to ví).

Kdybych měl něco doporučit někomu, koho zajímá „duchovní hledání“, tak bych asi doporučil do začátku těchto deset knih. Vybíral jsem je tak, aby:

• byly v češtině
• byly krátké a
• byly napsané učiteli z nedávné současnosti.

Volil jsem úmyslně knihy napsané (relativně) nedávno, aby byly jazykem i vyjadřováním bližší a srozumitelnější. Vybral jsem také knihy pro začátečníky. Existuje mnoho dalších úžasných duchovních textů, ale nemusí být nejlepší volbou hned na začátku (třeba už předpokládají nějakou znalost dané tradice; nebo se zabývají tématy, ke kterým je potřeba se ještě „promeditovat“ apod.).

Snažil jsem se zahrnout, co nejvíce různých tradic, a od všech jsem vybral knížky, které mně osobně přišly kvalitní. Nemám ale patent na pravdu. Výběr je tudíž zkreslený mou vlastní duchovní praxí a preferencemi. Jinak to asi ani nejde.

Taky jsem u knížek nepsal nějaké detailní popisy obsahu. Myšlenka tohoto seznamu není v tom, že si podle popisu najdete pro sebe nejvhodnější knihu a tu si přečtete. Ideální by bylo přečíst si je všechny. Přinejmenším tak získáte lepší rozhled.

Knihy také nejsou uvedené v nějakém konkrétním pořadí, ale zcela náhodně.

Rob Nairn: Klidná mysl

DharmaGaia 2021 (2. vydání)

Tohle je útlá knížka, která je obsahově vskutku našlapaná. Najdete zde stručný přehled o buddhismu, jeho rozdělení a velice praktický úvod do meditace (vipassaná). Cílí na začátečníky, takže po jejím přečtení budete rámcově vědět něco ze základů buddhistické filosofie a zároveň je zde hned několik cvičení, které vám umožní smysluplně začít s meditací.

Nedávno tato kniha vyšla i v audio podobě.

Eduard Tomáš: Umění klidu mysli

Avatar 1994 (vyšla ve stejném nakladatelství už několikrát)

Tohle byla první knížka, podle které jsem se skutečně naučil meditovat (ale nebyla to samozřejmě poslední knížka). Je sepsaná na základě přednášek, které měl Eduard Tomáš v Unitarii (už snad někdy v 70. nebo 80. letech), kde chtěl představit různé metody jógy. Názvy kapitol vám dají dobrou představu o obsahu: Bhaktijóga, Džňánajóga, Átmavičára, Karmajóga, Několik rad, Za čas a prostor, Rádžajóga, Asparšajóga, Umění meditace a Co je samádhi?

Pokud se vám líbí styl učení Eduarda a Míly Tomášových, tak by možná na úvod byla dobrá i knížka „Praxe jógové filosofie“. Ta je stručnější a jejím účelem má být „jít rovnou na praxi“. Naopak, pokud byste chtěli trochu víc té „omáčky okolo“, tak pro vás může být zajímavá kniha „Za čas a prostor“ od Míly Tomášové. Je to soubor esejů na nejrůznější duchovní témata.

Adžán Čá: Strom v lese

DharmaGaia 1999

Adžán Čá byl známým meditačním mistrem v thajské tradici théravádového buddhismu. Někdy se jí říká tradice lesních mnichů a je známá hlavně svým důrazem na praxi a malým důrazem na formální studium filosofie (kterou má buddhismus bohatou). Proto možná trochu překvapí, že tato knížka není návodem na meditaci. Je to soubor příběhů a podobenství, které Adžán Čá vyprávěl, aby tak snadno srozumitelnou formou přiblížil lidem hluboké filosofické postřehy a umožnil lépe přenést buddhistické učení do každodenní praxe.

David Goldman: Buďte čím skutečně jste

Advaita.cz, dostupné online zde

David Godman není duchovním učitelem. Dlouhou dobu působil jako knihovník v Ramanášramu (Tamil Nadu, jižní Indie) a editoval či přeložil mnoho děl s učením Ramany Maharšiho (1879–1950) a jeho žáků. Díky jeho práci se svět dozvěděl o mnoho jinak neznámých klenotech. Kromě toho také napsal „Buďte, čím skutečně jste“, kde shrnul učení Ramany Maharšiho. To se mu podařilo skvěle. Je to asi nejlepší způsob, jak se seznámit s naukou tohoto mudrce (pokud narazíte na další knížky Davida Godmana, tak doporučuji asi všechny 🙂 ).

Šrí Siddharáméšvar Mahárádž: Klíč k poznání Já

Argo 2016

Šrí Siddharáméšvar (1888 – 1936) patří spolu s Ramanou Maharšim mezi nejvýznamnější učitele advaita védánty 20. století. Za svého života byl ale na západě prakticky neznámý. Slavnými se ale stali jeho žáci (obzvláště Šrí Nisargadatta Mahárádž nebo Šrí Randžit Mahárádž). Sám nikdy žádnou knihu nenapsal, měl pouze promluvy ke svým žákům. Ti ho ale žádali, jestli by nemohl své učení nějak shrnout. Proto Šrí Siddharáméšvar pověřil jednoho svého žáka, aby sepsal takové shrnutí na základě jeho promluv. Tak vznikla tato kniha. Není to ovšem úvod do advaita védánty jakožto jedné z ortodoxních filosofických škol hinduismu. Je to tradice, která byla spíše lidová a jejím záměrem není se opírat primárně o tradiční texty, ale o vlastní zkušenost.

Šrí Nisargadatta Mahárádž: Já jsem To

Advaita.cz 2010

Když si budete kupovat tuto knihu v angličtině, tak ji většina vydání označuje za „spiritual classic“, a skutečně je to duchovní klasika. Je to soubor přepsaných rozhovorů se Šrí Nisargadattou (1897–1981). Ten neučil nějak formálně. Prostě jste přišli do jeho bytu v Bombaji a zeptali se na otázku, a tak začal rozhovor. Celé to uspořádal a editoval Maurice Friedman, který byl sám o sobě velice zajímavou duchovní osobností (i když velmi nenápadnou).

Není to krátká knížka a také by se mohlo zdát, že se nehodí pro začátečníky – ale jsou to rozhovory, takže to nezačíná žádným úvodem a potupně se nepřidávají složitější témata. Rovnou vás to hodí do středu dění. To může být nevýhoda, ale taky obrovská výhoda.

Pozn. V češtině vyšlo mnoho knih rozhovorů se Šrí Nisargadattou Mahárádžem. Doporučoval bych ideálně začít právě touto. Sice se neshání snadno, ale na začátek je vhodnější než ty ostatní. Martin Vinkler, který tuto knihu přeložil i vydal, ji vždycky jednou za čas dotiskne, takže snad když se mu shromáždí dost zájemců, udělá zas další dotisk 🙂

Namkhai Norbu: Dzogčhen

DharmaGaia 2002

Tibetský učitel Namkhai Norbu (1938–2018) má v Čechách plno žáků a také díky tomu vyšly překlady celé řady jeho knih. Tahle mi přijde dobrá na úvod, i pokud o dzogčhenu a tibetském buddhismu nic nevíte. Většina tibetského buddhismu je hodně zaměřená na rituály a vizualizační praxe. Dzogčhen jde naopak přímo k věci. Bývá chápán (hlavně praktikanty dzogčhenu) jako taková nástavba nad tantrou. Mnoho učitelů vás nejdříve bude učit buddhistickou tantru a až když ji zvládnete, tak vám předají nauku dzogčhenu. Namkhai Norbu věřil, že je lepší učit dzogčhen rovnou.

Jiří Langer: Devět bran

Sefer 1996 (od té doby vyšla několikrát v různých nakladatelstvích)

Oblast židovské mystiky je velmi široká, ale často obtížně přístupná, pokud se v judaismu neorientujete a neumíte hebrejsky. Dnes člověk většinou narazí na různé knížky o „kabale“, které donekonečna omílají deset sefirot a dvacet dva cest a vyvozují z toho závěry zcela odlišné od toho, jak tyto symboly chápala židovská tradice. Mohou to být zajímavé úvahy pro intelektuální potěchu, ale duchovně to není tak přínosné. Knížka Jiřího Langera (1894–1943) je soubor chasidských vyprávění, které sepsal kouzelnou češtinou (také životní příběh Jiřího Langera stojí za pozornost). Nejsou tam žádné instrukce k praxím, ale mnoho příběhů v sobě skrývá hluboká ponaučení.

Kdo by hledal trochu méně moudrosti, ale víc praxe, tak ho možná zaujmou knihy Arye Kaplana (např. Meditace a kabala). Je to trochu modernější kabala, ale pořád se drží tradice.

Mistr Kaisen: Zazen Satori

Fontána 2005

Když bych to hodně zjednodušil, tak jsou dva hlavní směry zenu: v jednom se přemýšlí nad koán (o tom dále) a v druhém se praktikuje zazen. Zazen je specifický způsob zenové meditace, kde máte konkrétní instrukce pro držení těla a dýchání. A zbytek necháte být. Slovy mistra Kasina: „Meditovat znamená ne-meditovat. Jinak řečeno, není tu nic, o čem by bylo možné meditovat.“ Jestli vám to přijde trochu zmatené, tak v zenu je to normální. Tahle knížka je vlastně čistě návodem na meditaci. Je tu teoretický úvod do buddhistické filosofie a linie zenu, ale jinak jde o praktický návod.

Seung Sahn: Deset bran

DharmaGaia 2001

Jak jsem psal výše, tak jeden směr zenu sedí v zazenu, zatímco druhý se věnuje koánům. Koán je velmi specifický způsob meditace. Dostanete na rozřešení zdánlivě nesmyslnou otázku. Ta je nesmyslná ovšem jen pro naší běžnou mysl. Ve skutečnosti dává smysl, ale člověk musí přestat přemýšlet, protože koány vycházejí z „mysli před myšlením“. Osobně mne vždycky koány bavily, ale přišly mi spíš jako zábavné a paradoxní historky. Až z této knížky jsem pochopil, jak vypadá koánová praxe. Ani jsem nevěděl, že je na koány možné správně odpovědět. Každá z deseti bran je věnovaná jednomu koánu. Je k němu úvodní otázka od Seung Sahna a pak jsou přidané dopisy a odpovědi na ně, kde je vidět, jak s nimi jeho žáci pracují (správná odpověď na koány tu ovšem není 🙂 ).

---

Křesťanská mystika

Do tohoto seznamu se mi nepodařilo dostat nic z křesťanské mystiky. Nemám v ní moc velký přehled a nenašel jsem knihu, která by odpovídala kritériím, které jsem si stanovil výše. Osobně mne z křesťanské mystiky zaujal např. Mistr Eckhart (1260–1327) (doporučil bych začít třeba knihou od Jana Sokola: Mistr Eckhart a středověká mystika, Vyšehrad 2000) nebo sv. Jan od Kříže (jeho nejznámějším dílem je Výstup na horu Karmel, Karmelitánské nakladatelství 1999). Nebo z novějších by někoho mohla zaujmout praxe „centering prayer“ od Thomase Keatinga (jsou k ní informace na internetu i videa).